Každoročně je v Česku hlášeno v průměru zhruba 15 000 infarktů a téměř 40 % z nich končí úmrtím. Ještě tvrdší statistika se týká náhlé srdeční zástavy: na její následky u nás ročně zemře přibližně 20 000 až 25 000 lidí, tedy kolem 70 osob denně.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě náhlost těchto stavů je jedním z největších problémů. V řadě případů se zdá, že k nim dojde „z ničeho nic“, bez zjevného varování. Právě proto má smysl mluvit o prevenci i o signálech, které mohou přicházet krátce před kritickou situací.
Co je náhlá srdeční zástava a proč je tak nebezpečná
Náhlá srdeční zástava nastává ve chvíli, kdy srdce náhle přestane účinně pracovat a krev se přestane dostatečně pumpovat do těla. Následuje kolaps, ztráta vědomí a bez okamžité pomoci může během několika minut dojít k úmrtí.
Riziko zvyšují zejména onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, kardiomyopatie nebo poruchy srdečních chlopní. Zrádné je, že zástava může přijít i nečekaně, a proto je zásadní znát možné varovné projevy a umět rychle jednat.
Příznaky, které mohou doprovázet srdeční zástavu
Mezi častěji uváděné příznaky patří:
Rychlý puls.
Závrať.
Bolest na hrudi.
Dušnost.
Lapání po dechu.
Nevolnost a/nebo zvracení.
Ne každý člověk musí mít všechny příznaky; u některých se mohou objevit jen mírně, nebo se naopak rychle zhoršují. Právě proto lékaři zdůrazňují, že jakýkoli náhlý a neobvyklý stav, zejména u lidí se srdečním onemocněním, je důvodem k opatrnosti.
Varovné signály už 24 hodin předem: u žen častěji dušnost
Důležitá zjištění přinesla i novější studie: více než polovina lidí, u nichž došlo k náhlé srdeční zástavě, měla v předchozích 24 hodinách alespoň jeden varovný příznak. Nejčastěji šlo o dušnost, bolest na hrudi a zvýšené pocení.
Zároveň se ukazuje rozdíl mezi pohlavími: dušnost je častější u žen, zatímco bolest na hrudi častěji popisují muži. U osob se známým závažným srdečním onemocněním platí, že náhlá dušnost může u žen výrazně zvyšovat riziko náhlé srdeční zástavy, zatímco u mužů je významným varovným signálem bolest na hrudi.
Rozhodují minuty: co dělat, když jde o život
Srdeční zástava je stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Zásadní je rychlé zahájení resuscitace a přivolání záchranné služby na čísle 155. Včasné stlačování hrudníku výrazně zvyšuje šanci na přežití – podle doporučení je klíčové začít jednat co nejdříve, ideálně v řádu několika minut.
Prevence: co může udělat každý z nás
Kardiovaskulární onemocnění jsou do velké míry ovlivnitelná životním stylem. Základními pilíři prevence jsou pravidelné zdravotní prohlídky, zdravější stravování, dostatek pohybu, kontrola tlaku a cholesterolu a také odvykání kouření.
Významnou roli hraje i informovanost veřejnosti: rozpoznat varovné signály, nepodceňovat je a v případě podezření jednat rychle může rozhodnout o životě. Pokud se objeví náhlá dušnost, tlak či bolest na hrudi, výrazné pocení nebo kolapsové stavy, zejména u lidí se srdeční diagnózou, je na místě nečekat a vyhledat pomoc.
