reklama
Země je prakticky odříznutá od světa, občané mají zakázáno vycestovat a jakýkoli pokus o útěk se trestá mnohaletým žalářem nebo pracovním táborem. Přesto se objevují vzácné fotografie, které pronikly zpoza železné opony a ukazují život v KLDR takový, jaký opravdu je.
reklama
Odtajněné snímky, které odhalují pravdu
- Noční hotel „Rügen“ – Zatímco hlavní město často trpí výpadky elektřiny, výstavní hotel pro turisty je celý nasvícený, jako by měl demonstrovat „rozvoj a pokrok“ režimu.
- Žena regulující dopravu na dálnici – Scéna jako z filmu. V zemi, kde je osobních vozidel málo, stále existují „živé semafory“, tedy ženy určující směr jízdy ručně.
- Městská hromadná doprava v Pchjongjangu – Staré trolejbusy a metro postavené podle sovětských standardů. Vše čisté, ale strohé a bez reklam.
- Nejinovativnější alej v zemi – Výkladní skříň režimu s moderní architekturou, která kontrastuje s realitou běžných obytných domů.
- Školáci s domácím telefonem – V rámci propagace soběstačnosti se děti učí používat mobilní zařízení vyrobené přímo v KLDR.
- Autobus v Čchongdžinu – Opravdu staré a často poruchové prostředky veřejné dopravy, přesto jediná dostupná možnost přepravy pro běžné Severokorejce.
- Novoroční oslavy dětí – Pořádané v souladu s lunárním kalendářem, děti se účastní choreograficky připravených vystoupení, často s ideologickým podtextem.
- Ulicemi prodávané tácy s jídlem – Chudé porce pro běžné občany. Maso je luxus, většinou se jedná o rýži, zelí a kousky tofu.
- Hudební stánek na poli – Z reproduktorů zní motivační písně a proslovy vůdce, které mají pracovníky v zemědělství povzbudit k větším výkonům.
- Přeprava nákladu – Bez moderní techniky, často na kolech, kárách nebo ručně. Tak vypadá běžná logistika mimo Pchjongjang.
- Zimní venkovská vesnice – Dřevěné domy, žádné ústřední topení, minimální infrastruktura. Tak žijí miliony Severokorejců daleko od hlavního města.
- Vojenská příprava nováčků – Armáda je páteří režimu. Povinnou službu absolvují muži i ženy. Délka služby je u žen kratší – režim je považuje za budoucí matky, které mají zvyšovat populaci.
Režim, který staví na strachu a kontrole
Život v KLDR je diktován stranou a vůdcem. Každý krok občana je sledován, přístup k informacím kontrolován a ideologie všudypřítomná. Přesto se i v této zemi najdou lidé, kteří se snaží žít normálně, smát se, vychovávat děti a snít.
Fotografie, které unikly, jsou vzácným oknem do světa, o kterém se nesmí mluvit. Ukazují realitu, která je zcela odlišná od oficiální propagandy.
