I v jiných zemích, například v Rusku, se vyrábějí lokální varianty této slavné limonády, v Severní Koreji však nikoli – jakákoliv podobnost se Západem je přísně stíhána.
Barvení vlasů jako trestný čin
Severokorejské zákony se neomezují jen na potraviny. Jedním z dalších bizarních zákazů je barvení vlasů. Podle uprchlic, které zemi opustily, je barva na vlasy sice dostupná, ale vyráběná podomácku a bez jakýchkoliv testů – její použití tak znamená vysoké riziko zdravotních problémů.
„Veškeré barvení je na vlastní nebezpečí. Pokud se s obarvenými vlasy objevíte na ulici, můžete být potrestáni,“ popsala jedna z uprchlic.
Navíc vdané ženy a studentky musí nosit krátké účesy, aby „neprovokovaly muže“. Ani muži nemají volnost – vlasy nesmějí mít delší než tři centimetry, jinak hrozí trest.
Fastfood jen se schválením režimu
I když v některých městech najdete místní verze hamburgerů a hranolků, severokorejské úřady důsledně dbají na to, aby obyvatelé netušili, že jde o jídla původem ze Západu. Americký původ těchto pokrmů je tabu, stejně jako jakékoliv přiznání, že jde o zahraniční kuchyni.
„Lidé se živí hlavně rýží a málokdo má možnost výběru jídel,“ uvedla jedna ze svědkyň. Chudá a jednotvárná strava je zde normou.
Hudba jen domácí a schválená
Hudební vkus občanů určuje přímo prezident. Poslech zahraničních písní je přísně zakázán, a kdo se proviní, riskuje vězení či dokonce pracovní tábor.
„Vůdce se obává, že by zahraniční písně mohly lidi ovlivnit a vést k útěkům ze země,“ tvrdí bývalí obyvatelé.
Kuriózní je, že i některé písně napsané Severokorejci se ocitly na černé listině – jejich autoři skončili za mřížemi, přestože šířili pouze domácí kulturu.
Vánoce bez stromečku a svátky bez radosti
Slavit Vánoce? Zapomeňte. V Severní Koreji neexistuje sváteční výzdoba, lidé nesmějí kupovat vánoční stromky, a o náboženských svátcích se nesmí ani mluvit. V zemi je oficiálně zakázáno náboženství a víra je nahrazena uctíváním vůdce.
„Lidé se modlí jen ke svému vládci. Bible je zakázaná a za její čtení hrozí vězení,“ zaznělo ve výpovědích uprchlíků.
Severní Korea zůstává symbolem absolutní kontroly, kde jsou i běžné věci zbytku světa považovány za nebezpečné. A zatímco svět slaví, pije Colu a poslouchá hudbu dle libosti, v Pchjongjangu se o těchto věcech jen šeptá – a často i to je nebezpečné.
