reklama
Když mi máma oznámila, že přijede „jen na týden na návštěvu“, ani ve snu by mě nenapadlo, že se z krátkého pobytu stane půlroční soužití bez jakéhokoli plánu odjezdu. A už vůbec ne, že jednoho obyčejného dne v jejím šatníku objevím tlustou složku s dokumenty, razítky, cizími podpisy a mojí adresou – a pochopím, proč ve skutečnosti přijela. Kde ale končí rodinná povinnost a začíná zneužití důvěry?
„Jen na týden.“ Z návštěvy se stalo trvalé bydlení
Moje matka se u mě objevila s úsměvem a slovy, že přijíždí na pár dní odpočinout. Přivezla si léky, svůj oblíbený teplý župan a pár osobních věcí. Všechno působilo dojmem krátké, nevinné návštěvy. Nikdo z nás tehdy nahlas neřekl, že by se měla zdržet déle. Ani ona, ani já.
Pokračujte ve čtení článku na další straně níže.
