Dvacet let věřil, že skutečný přítel je ten, kdo nikdy nezradí. Společné plány, sdílené peníze, nekonečné noci práce na společném snu – a pak jeden jediný den, kdy otevřel dveře do kanceláře a zjistil, že zůstal úplně sám. Bez partnera, bez peněz a především bez iluzí o přátelství. Jak se člověk vyrovná s tím, že ho nejvíc zraní ten, komu věřil nejvíc?
Neotřesitelné přátelství, které mělo vydržet celý život
Autor příběhu popisuje, že s mužem, kterého považoval za svého nejbližšího přítele, se znal dvacet let. Byl to ten typ vztahu, kdy můžete v klidu říct, že máte vedle sebe člověka „na život a na smrt“. Věděl, že mu může zavolat ve tři ráno a on přijede bez jediného dotazu. Společně plánovali budoucnost, dělili se o poslední bankovky v peněžence, smáli se stejným vtipům a stáli při sobě v nejtěžších obdobích života.
