Rozloučit se s milovaným domácím mazlíčkem patří k nejtěžším okamžikům, které může člověk zažít. Ať už s námi pes, kočka nebo jiné zvíře prožili deset či patnáct let, vždy máme pocit, že společného času bylo málo. Byli součástí našich každodenních rituálů, vítali nás u dveří, tiše leželi vedle nás v těžkých chvílích a bezpodmínečně nás milovali.
Když však přijde okamžik, kdy stáří nebo vážná nemoc způsobují více bolesti než radosti, stojí majitel před nejtěžším rozhodnutím – umožnit svému zvířeti důstojný a bezbolestný odchod. Rozhodnutí o eutanazii není projevem slabosti ani selhání. Často je naopak posledním skutkem lásky. Přesto je to volba, která člověku trhá srdce.






