Unavený námořník, cizinec v cizím městě, usedá v noci k lůžku těžce nemocného muže, kterého považuje za jeho syna celý nemocniční personál. Drží ho za ruku, šeptá mu slova útěchy a je u něj až do posledního dechu. Až po smrti pacienta vychází najevo, že ti dva se nikdy předtím neviděli. Jak se mohl takový omyl stát – a proč se z něj nakonec stalo dojemné svědectví lidské solidarity?
Celou noc u lůžka umírajícího muže
Muž strávil celou noc na nemocničním oddělení po boku umírajícího pacienta, kterého všichni považovali za jeho otce. Až po smrti starého pána se ukázalo, že šlo o úplně cizího člověka.






