Její postoj k vlastnímu tělu je osvěžující, zvláště v době, kdy společenské tlaky a nerealistická očekávání vůči ženskému tělu stále dominují. Agáta se otevřeně vyjádřila, že plastické operace pro ni nejsou řešením, a zdůrazňuje význam přijetí sebe sama. „Sice dlouhé, ale moje…,“ komentovala se smyslem pro humor svou fotografii, což vyvolalo vlnu podpory a obdivu od jejích sledujících, kteří její přístup zcela zjevně podporují.
Tento postoj našel širokou odezvu ve srovnání s reakcemi, které sklízela například herečka Veronika Arichteva, jež za podobnou fotografii čelila kritice a dokonce nevyžádaným radám ohledně podstoupení plastické operace. Hanychová se tak stává vzorem pro mnohé ženy, které se možná také potýkají s vlastními nejistotami.
Podporu nalézá nejen u svých fanoušků, ale i doma. Její manžel Mirek Dopita veřejně projevuje obdiv k Agátině postavě a podporuje ji v jejích rozhodnutích. Dokonce naznačil, že by nebyl proti rozšíření rodiny o dalšího potomka.
Agátin příběh je příkladem toho, jak je důležité stát si za svými přesvědčeními a přijmout sebe sama s všemi "dokonalostmi" i "nedokonalostmi“. Její odhodlání žít autenticky a hrdě tak představuje inspiraci pro mnohé.
