Česko už dostalo díky ukrajinským uprchlíkům 3 miliardy korun: Jak na to reagují Češi?

Za první tři měsíce tohoto roku odvedli ukrajinští uprchlíci do české státní kasy o bezmála tři miliardy korun více, než z ní odčerpali. Pro představu, za tuto částku by se dalo podle údajů ministerstva financí postavit desítky kilometrů dálnic nebo by se mohlo přidat všem důchodcům 1200 korun za rok. Příjmy od ukrajinských uprchlíků pravděpodobně porostou, zatímco náklady na ně budou klesat. Jak se vyvíjí finanční bilance a jaké jsou hlavní faktory ovlivňující tuto situaci?
Hashtagy článku: #ŽádnéNicNásNenapadlo
zdroj: youtube.com/Koláž: bulwar.cz
reklama
Rate this post

Rostoucí příjmy v prvním čtvrtletí

reklama

Podle analytičky ministerstva práce a sociálních věcí Magdaleny Klimešové činily za první čtvrtletí letošního roku příjmy 6,4 miliardy korun a výdaje 3,5 miliardy korun. Stát si tak přilepšil o 2,9 miliardy korun. Největšími příjmy jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění, dále daň z přidané hodnoty a spotřební daň. „Trend nárůstu příjmů je za poslední čtvrtletí jednoznačný,“ popsala Klimešová.

Počet držitelů dočasné ochrany

Aktuální data ukazují, že v Česku je necelých 350 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny, z nichž 118 tisíc pracuje. V naprosté většině případů se jedná o pracovně-právní vztah, kdy se odvádí pojistné státu.

Více prací a nízko kvalifikované pozice

Významná část uprchlíků má více než jednu práci. Podle průzkumu PAQ Research z konce minulého roku je to až 30 procent z nich. „Velice často pracují na nízko kvalifikovaných pozicích. Pokud by se uplatňovali tam, kde mají svoji původní odbornost, měli by vyšší příjmy, a tím pádem by také více odváděli do státního rozpočtu. Ta logika je jednoduchá,“ uvedla Klimešová.

Problémy s uznáváním kvalifikací

Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, je problémem pro získání lepší práce složité uznávání diplomů a kvalifikací. „Vystudovaní doktoři s praxí v nemocnicích jen pomáhají nebo pracují jako asistenti. Vím o případu, kdy si ukrajinský uprchlík, který je zubním technikem, vydělává jako zedník. Těchto příběhů znám spoustu, uznávání kvalifikací by se mělo zlepšit,“ podotkl Rozumek.

Neznalost českého jazyka

Další překážkou je neznalost českého jazyka. „Není to tak, že by se uprchlíci nechtěli češtinu naučit, často nemají příležitost. Máme klientku, která je doktorka, ale pracuje ve fabrice. Agentura ji ráno naloží a odveze do práce, z práce ji zase přiveze domů. Nemá v místě bydliště internet, takže se nemůže učit ani online,“ sdělila Eva Malá z organizace Člověk v tísni.

Sdílejte tento článek svým přátelům.

Pokračujte ve čtení.

VRÁTIT SE NA PRVNÍ STRANU

Rate this post
Autorský
článek



Co si o tom myslíte?
Diskuze
Doporučené k přečtení