„Nebyla jsem k žádné řeči přizvána a na ceremoniál vůbec nemohu přijít. Mám totiž lékařské vyšetření v celkové narkóze, na které čekám už dlouho a není možné ho přesunout,“ vysvětlila. Zároveň zdůraznila, že není v kontaktu s Bartoškovou rodinou a rozhodně se sama nenabízela.
„Je to hyenismus“: Havlová se nebojí nazývat věci pravými jmény
Podle herečky se někteří lidé snaží využít smutku a bolesti pro vlastní senzacechtivost. „Někdo se zjevně snaží vyvolat falešné očekávání nebo senzaci na cizím neštěstí,“ rozlítila se. Takové chování označila za bezohledné a vůči památce Jiřího Bartošky za nevhodné.
Její slova se rychle rozšířila mezi fanoušky, kteří ocenili její upřímnost, slušnost a schopnost čelit pomluvám s noblesou. Sociální sítě zaplavily komentáře plné podpory a přání brzkého uzdravení.
Vzpomínka plná emocí: „Plakala jsem poprvé od smrti Vaška“
Havlovou smrt Jiřího Bartošky hluboce zasáhla. „Znali jsme se od mých sedmnácti let. Když jsem se dozvěděla, že odešel, poprvé od smrti Vaška jsem se rozplakala,“ přiznala herečka. Její slova dojala mnohé, kteří v ní vidí nejen silnou ženu, ale i hluboce empatického člověka.
Přestože se nemůže fyzicky zúčastnit rozloučení, její vnitřní pocta Bartoškovi je zcela zřejmá – v tichu a s bolestí, bez teatrálnosti a zbytečné publicity.
