Milují dobrodružství a zábavu, ale nevědí, kde je hranice, jdou do extrémů, jejich duše jsou prázdné. Jsou přesvědčeni, že mají právo přijímat pomoc lidí a nemusí jim děkovat za to, že jsou v těžkých chvílích po jejich boku.
Vyhazují zbytky jídla a nemyslí na lidi, kteří by dali cokoli za kousek chleba. Vynechávají hodiny ze školy, aby si nemuseli namáhat mozek, i když mnoho dětí chce být v jejich kůži, aby se mohli učit.
Vodu používají v nekoncentrovaném množství, mezitím jsou místa, kde mnoho lidí umírá žízní. Maminku nenavštěvou, špatně jí odpovídají a nepřemýšlejí nad tím, že by se našel někdo, kdo by pro její matku udělal cokoli.
Hádají se, urážejí členy své rodiny a ani nelitují a neomlouvají se za své chování. Kdo jsou? Generace, která si nedokáže vážit toho, co má: od rodiny po teplou vodu tekoucí z kohoutku. Nedokáží ocenit krásu a rodinu, i když jsou to oni, kteří je milují.
Myslí si, že mají času dost, ale nevědí, co bude zítra s jejich blízkými. To jsou oni, generace, která si těch fantastických věcí kolem sebe nevšímá, protože se na svět dívá slepě. Neslyší laskavá slova, protože je jako hluchá generace.
Jsou egoisté. Co kdyby se změnily? Kdybychom se více věnovali rodině, kdyby se více starali o prarodiče, kdyby si vážili toho, co mají, místo toho, abychom se neustále honily za tím, co mohou mít.
