Na dnešní poslední rozloučení dorazily stovky lidí – kolegové z umělecké branže, obdivovatelé, přátelé i veřejnost. Všichni přišli uctít památku umělce, jehož hlas zněl generacemi.
Proč Yvetta Simonová a Pavlína Filipovská mlčely?
Jedním z největších překvapení byla skutečnost, že u rakve Josefa Zímy nepromluvily jeho nejbližší kolegyně – Yvetta Simonová a Pavlína Filipovská. Obě dámy byly s Pepíčkem Zímou úzce spjaté jak lidsky, tak profesně.
Yvetta Simonová, která v posledních letech Zímu pravidelně navštěvovala, se netajila tím, že emocionálně nezvládne promluvit. „Měla jsem být raději já, kdo odejde první,“ svěřila se zdrcená zpěvačka po zprávě o jeho smrti. Její bolest byla tak velká, že smuteční řeč nad rakví svého celoživotního přítele odmítla.
Stejný krok učinila i Pavlína Filipovská. Naposledy se s Pepíčkem viděla při 85. výročí Orchestru Karla Vlacha, kam Zíma dorazil i několik dní po operaci. Pavlína se bála, že by její emoce převážily nad slovy. Obě umělkyně tak zůstaly v tichém zadumání v publiku.
Kdo nakonec promluvil?
Tichá místa řečníků nakonec zaplnili ti, kteří s Josefem Zímou také sdíleli profesní život. Operetní zpěvák Miro Grisa, dlouholetý kolega z Hudebního divadla Karlín, přednesl dojemnou řeč plnou osobních vzpomínek. Druhým řečníkem byl moderátor a bývalý ředitel Divadla Viola, Robert Tamchyna, který přinesl pohled na Zímu jako na kultivovaného a inspirativního umělce.
Součástí smutečního aktu byly i písně, které Pepíček Zíma zpíval po celý život. Hudba, která ho provázela až do posledních chvil, se tak stala zároveň i jeho rozloučením.
Josef Zíma – legenda, která nikdy nezmizí
Zíma nebyl jen zpěvákem dechovky a hercem, ale také symbolem laskavosti, noblesy a poctivé práce. V Městských divadlech pražských působil více než tři desetiletí, a i přes zdravotní obtíže nikdy nepřestal být spojen s hudbou a publikem.
Jeho smrt zarmoutila nejen kolegy, ale i generace posluchačů. Dnešní obřad byl tichým, ale důstojným poděkováním za vše, co Pepíček Zíma pro českou kulturu znamenal.
Odešel muž s hlasem, který hřál. Ale jeho písně a příběh v nás zůstanou navždy.
