Rozloučení proběhlo v tichosti, daleko od mediálního ruchu, pouze za přítomnosti nejbližších. Rodiče na místě rozptýlili popel své milované dcery, přesně podle její poslední vůle. „Anička chtěla rozptýlit právě tady, tak jsme to taky s Dádou udělali. Milovala to tady a tady také spočinula,“ sdělil dojatý Felix Slováček deníku Blesk.
„Splynu ve sluneční zář“
Píseň „Sluneční zář“, která vyšla na albu Aura, nebyla jen poetickým obrazem – byla osobní zpovědí a přáním, které se stalo skutečností. Právě slova z této písně se objevila i na parte: „Procházím les po cestě úzké, po místech, kde mech něžně chladí má chodidla, pak zastavím na útesech a splynu ve sluneční zář.“
Tato slova se nyní stala věčnou součástí místa, kde Anička spočinula, a její blízcí věří, že tam konečně nalezla klid, který si tolik zasloužila.
Smutek i úleva
Felix Slováček přiznal, že rozloučení bylo pro něj nejsilnějším okamžikem života, ale zároveň cítil úlevu. „Bylo to smutné a zároveň ulevující. Ono jí je teď opravdu dobře,“ řekl. Ačkoliv ho nadále provází hluboký smutek, vědomí, že je Anička na místě, které tolik milovala, mu přináší alespoň částečné smíření.
V uplynulých dnech se hudebník zúčastnil koncertu na Slovensku, kde se podle svých slov snažil přesměrovat myšlenky a vyrovnat se s bolestí, která ho denně svírá. „Jsem na jiném místě, s jinými lidmi a mám alespoň jiné myšlenky,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Přiznal, že každý se se ztrátou vyrovnává jinak, a že občas musí sáhnout po lécích, aby vůbec zvládl fungovat.
Místo plné vzpomínek a duševního míru
Anička trávila na chalupě všechny volné chvíle – jezdila sem psát, tvořit, čerpat energii a uzdravovat duši. Zatímco její rodiče místo navštěvovali spíše sporadicky, ona si zde vytvořila vlastní svět, kam zvala nejbližší přátele a svého partnera. Místo se stalo jejím útočištěm během nejtěžších dnů, a nyní se stalo i jejím věčným domovem.
Anna Julie Slováčková zůstává ve vzpomínkách jako statečná mladá žena, která do poslední chvíle rozdávala naději, lásku a hudbu. I po smrti inspiruje a její slova i písně zůstanou navždy živé.
