„Drahý Bože, jsem 85letá vdova žijící z malého důchodu. Někdo mi ukradl kabelku se 120 dolary, což byly všechny mé peníze do příští výplaty. V neděli je Štědrý den a pozvala jsem své přátele na večeři. Bez těch peněz nemohu koupit jídlo. Jsi moje jediná naděje. Prosím, pomoz mi. S láskou, Martha.“
Tato slova hluboce zasáhla nejen ji, ale i její kolegy, kterým dopis přečetla. Společně se rozhodli jednat.
Spontánní sbírka a nečekaná reakce
Každý z pracovníků přispěl, kolik mohl, a nakonec se jim podařilo vybrat 116 dolarů. Peníze vložili do anonymní obálky a poslali Martě. Představovali si její radost a pocit, že na ni někdo myslí.
Po Vánocích dorazil na poštu další dopis od Marty:
„Drahý Bože, děkuji Ti za Tvou laskavost. Díky Tvému daru jsem měla nádhernou večeři s přáteli. P.S. Chyběly 4 dolary. Vsadím se, že je ukradli ti zloději na poště.“
Tato poznámka vyvolala mezi pracovníky smích, ale také zamyšlení. Rozhodli se Martu navštívit.
Návštěva, která změnila pohled na svě
Při návštěvě Marta vyprávěla o svém životě, o ztrátě manžela a o tom, jak ji lidé zklamali. Přesto věřila, že jí pomohl Bůh, ne lidé. Pracovnice pošty ji nevyvedla z omylu, ale rozhodla se pokračovat v anonymní pomoci.
V následujících měsících Marta dostávala květiny, pečivo a další dárky, vždy s dopisem od „Boha“. Postupně začala věřit, že svět není tak zlý, jak si myslela.
Závěrečné poděkování a obnovená víra
Nakonec přišel poslední dopis:
„Drahý Bože, nevím, čím jsem si zasloužila Tvé požehnání, ale děkuji Ti. Myslela jsem si, že svět zapomněl na laskavost, ale Ty mi ukazuješ opak. Možná jsem hledala na špatných místech. Možná je laskavost tišší, než jsem si myslela.“
Pracovníci pošty se usmáli. Nemuseli jí říkat pravdu. Důležité bylo, že Marta znovu našla víru v lidi.
Poselství příběhu
Někdy nás život učí být skeptickými, ale laskavost je všude kolem nás, pokud ji chceme vidět. A když dáváme bez očekávání, pomáháme lidem znovu objevit víru – nejen v Boha, ale i v lidstvo.
