Jde o stravovací režim založený na střídání období, kdy je dovoleno jíst, a období, kdy se tělo nachází v půstu. V těchto „hladových“ intervalech organismus nespotřebovává energii na trávení a může se soustředit na jiné procesy – od spalování tukových zásob až po buněčnou regeneraci.
Nejde přitom o žádnou módní novinku, jak by se mohlo zdát. Historicky lidé nikdy nejedli od rána do noci tak, jak je to běžné dnes. Naši předkové se stravovali nepravidelně, často po delších pauzách bez jídla, kdy organismus využíval zásoby uložené v tukové tkáni. Přerušovaný půst se tak dá brát spíše jako návrat k přirozenějšímu rytmu než jako extrémní dieta.
Proč se o přerušovaném půstu tolik mluví
Podle odborníků i zkušeností lidí, kteří tento režim dodržují, může pravidelné zařazování půstu přinést řadu výrazných benefitů. Nejde jen o štíhlejší pas, ale také o hlubší zásah do fungování metabolismu a celkového zdraví.
Mezi nejčastěji zmiňované přínosy patří:
Redukce hmotnosti bez dramatické ztráty svalů
Omezené časové okno pro jídlo vede obvykle k nižšímu celkovému příjmu kalorií, aniž by člověk musel přísně hladovět. Tělo se navíc v delším období bez jídla častěji obrací na tukové zásoby, což podporuje jejich spalování.
Rychlejší metabolismus a lepší práce s cukrem v krvi
Přerušovaný půst bývá spojován se zlepšením inzulinové citlivosti, tedy schopnosti organismu efektivně využívat glukózu. To může pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi a přispět k prevenci diabetu 2. typu.
Odlehčení trávicímu systému
Trávení je energeticky náročný proces. Pokud žaludek a střeva nepracují prakticky nepřetržitě, dostává tělo prostor na „údržbu“ – od úpravy střevní mikroflóry po regeneraci sliznic. Mnozí lidé proto zaznamenávají ústup nadýmání, pocitu těžkosti či únavy po jídle.
Protizánětlivé a regenerační účinky
Výzkumy naznačují, že půst může snižovat některé zánětlivé markery v organismu a podporovat procesy, při nichž se poškozené buňky opravují nebo nahrazují novými. Tento mechanismus bývá spojován i se zpomalením některých projevů stárnutí.
Podpora srdce a cév
Při správném nastavení stravy v „jídelním okně“ může dojít ke zlepšení hladin LDL cholesterolu, triglyceridů i krevního cukru. To vše jsou faktory, které hrají klíčovou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Efekt na mozek a psychickou kondici
Některé studie i osobní zkušenosti ukazují, že přerušovaný půst může zlepšovat soustředění, mentální výkon a podporovat ochranné mechanismy mozku. Dlouhodobě by tak mohl snižovat riziko neurodegenerativních chorob.
Jak přerušovaný půst funguje v praxi
Pod jednotným názvem se skrývá několik různých režimů. Liší se především délkou půstu a dobou, kdy je povoleno jíst. Nejoblíbenější modely vycházejí z jednoduchého principu – část dne či týdne jíte, část vědomě nejíte.
Nejčastější formy přerušovaného půstu
Režim 16/8
Šestnáct hodin denně trvá půst, během zbývajících osmi hodin je možné se stravovat. Často to vypadá tak, že člověk vynechá snídani, první jídlo si dá kolem poledne a poslední večeři zhruba v osm večer. Tento model patří k nejrozšířenějším, protože je relativně snadno udržitelný.
Režim 5:2
Pět dní v týdnu se jí relativně běžně, dva dny (často ne po sobě) se výrazně omezí kalorický příjem – u žen například na zhruba 500–600 kcal denně. Tyto „půstové dny“ fungují jako metabolický reset a mohou přinést zajímavé výsledky zejména u lidí, kteří nezvládnou denní časové omezení.
Eat–stop–eat
Jedná se o 24hodinový půst jednou či dvakrát týdně. Mezi dvěma večeřemi tak uplyne celý den bez jídla. Tento režim už vyžaduje více sebekázně a není vhodný pro každého, ale někteří na něj nedají dopustit.
Mírnější i přísnější varianty
Ne každý musí začínat u přísného 16hodinového půstu. Pro nováčky může být vhodnější volnější režim, který tělu i psychice dá čas na adaptaci.
Model 14/10
Čtrnáct hodin bez jídla, deset hodin určených k jídlu. Tento přístup často spočívá v tom, že se večeří o něco dříve a snídaně se posune. Jde o šetrný vstup do světa přerušovaného půstu, který může být vhodný zejména pro ženy nebo pro lidi s náročným pracovním režimem.
Model 18/6
Naopak pro zkušenější je určen režim, kdy je možné jíst pouze v šesti hodinách dne – například od 10:00 do 16:00. Zbytek dne je vyhrazen půstu. Tento způsob může přinést rychlejší výsledky, ale zároveň je náročnější na plánování a vyžaduje dobré vnímání vlastního těla.
Přerušovaný půst a ženy při tréninku
Ženský organismus reaguje na změny ve stravování někdy citlivěji než mužský, zejména s ohledem na hormony a menstruační cyklus. Proto je u žen důležité zavádět přerušovaný půst postupně a s rozvahou, zvlášť pokud zároveň pravidelně sportují.
Jako rozumný start se často doporučuje právě mírnější režim 14/10 – tedy 14 hodin bez jídla (během nich je vhodné pít pouze čistou vodu) a 10 hodin určených pro plnohodnotnou stravu.
Své tréninky s Baracktýmem se snažte plánovat do jídelního okna, abyste si po cvičení mohli dopřát alespoň jedno plnohodnotné jídlo. Tak si doplníte energii a podpoříte regeneraci těla.
Právě načasování sportovní aktivity hraje klíčovou roli. Trénink v období, kdy je dovoleno jíst, umožní tělu po zátěži doplnit glykogen, bílkoviny i mikronutrienty. To je zásadní pro obnovu svalových vláken a prevenci přetrénování.
První změny – ať už v podobě lehčího pocitu, lepšího spánku nebo postupného úbytku centimetrů v pase – se mohou objevit už po několika dnech až týdnech. Je ale nutné pozorně sledovat signály vlastního těla: nadměrná únava, podrážděnost, výkyvy nálad či problémy s menstruačním cyklem mohou naznačovat, že zvolený režim není vhodný nebo je příliš přísný.
Co přerušovaný půst není a pro koho se nehodí
Přestože přerušovaný půst získává na popularitě i mezi celebritami a wellness influencery, nejde o univerzální zázrak pro každého a rozhodně to není licence k bezbřehému přejídání v době, kdy „smíte“ jíst. Kvalita stravy zůstává zásadní – nadbytek ultrazpracovaných potravin, cukru a alkoholu nedokáže žádný půst vykompenzovat.
Odborníci zároveň upozorňují, že lidé s některými zdravotními obtížemi by měli být obezřetní. To platí například pro osoby s diabetem, poruchami příjmu potravy, těhotné a kojící ženy či pacienty užívající specifické léky, které je nutné brát s jídlem. V těchto případech je konzultace s lékařem nutností.
Na co nezapomenout před začátkem
Je velmi důležité mít na paměti, že reakce na přerušovaný půst je individuální. Zatímco někomu přinese dramatické zlepšení energie i postavy, jiný může pociťovat spíše únavu a podrážděnost. Nastavení režimu by proto mělo být vždy osobní a flexibilní – bez slepého následování trendů.
Platí jednoduché pravidlo: pokud se během několika týdnů necítíte lépe než před změnou, je čas přehodnotit délku půstu, složení jídel či celý koncept. V případě jakýchkoli pochybností je na místě poradit se s nutričním terapeutem nebo lékařem.
Než se tedy pustíte do „zázračného“ režimu, který si oblíbily hollywoodské hvězdy i influenceři, je dobré položit si několik otázek: Jaký je můj zdravotní stav? Jaké mám cíle? A jsem připravená či připravený naslouchat svému tělu, i kdyby to znamenalo zpomalit nebo zvolený režim upravit?
Otázky, které si klade stále více lidí
Ale co přesně znamená přerušovaný půst a jak může přispět k udržení zdraví? Jak ho správně praktikovat? Je vhodný i pro mě? A co při sportu, například při trénincích s Baracktýmem?
Odpovědi na tyto otázky se mohou lišit člověk od člověka. Jedno je ale jisté: přerušovaný půst se stal fenoménem, který zásadně mění pohled na to, kdy a jak jíme. Zda se z něj stane i váš osobní pomocník na cestě k lepší kondici, závisí především na vašem zdraví, životním stylu a ochotě přistupovat k vlastnímu tělu s respektem, nikoli s násilím.
Pokud o této metodě uvažujete, odborníci se shodují na jednom: před zásadní změnou režimu je vhodné poradit se s lékařem nebo specialistou na výživu, zejména pokud dlouhodobě užíváte léky nebo se léčíte s chronickým onemocněním. Teprve pak může být přerušovaný půst skutečně účinným, ale zároveň bezpečným nástrojem na cestě za štíhlejší a zdravější postavou.
