Rozšířený mýtus říká, že proti mrtvici či infarktu se nedá nic dělat, protože udeří náhle a bez varování. Odborníci však upozorňují, že v řadě případů tělo vysílá signály dopředu. Tyto projevy jsou často nenápadné, snadno se svedou na únavu, stres nebo „špatné spaní“, ale mohou být prvním voláním o pomoc.
Vedle dlouhodobé prevence – tedy zdravého životního stylu, kontroly krevního tlaku, cholesterolu, cukru v krvi a omezení kouření – je proto klíčové naučit se tyto varovné příznaky rozpoznat. Některé se mohou objevit jen několik dní před akutní příhodou, jiné ale i měsíc předem.
Varovné signály, které mohou předcházet infarktu a mrtvici
Dušnost, která nepolevuje
Krátkodobý pocit zadýchání po námaze je běžný. Pokud však začnete mít problémy s dechem i při běžných činnostech, jako je chůze po rovině, vystoupání několika schodů nebo klidné mluvení, a tento stav trvá několik dní, je to alarmující.
Dušnost může signalizovat, že srdce už nezvládá pumpovat krev tak, jak má, nebo že jsou cévy zúžené. Tělo tak dává najevo, že něco není v pořádku. Ignorovat takový příznak a čekat, „až to přejde“, může být velmi nebezpečné.
Nevysvětlitelná bolest v různých částech těla
Infarkt se sice nejčastěji spojuje s bolestí na hrudi, ale bolest nemusí být jen na jednom místě. Může se objevovat v zádech, krku, čelisti, ramenou nebo pažích. Zvlášť zrádné jsou bolesti, které se nedají jednoduše vysvětlit – nejsou po úrazu, nezmizí po odpočinku a opakují se.
Pokud se objeví nový typ bolesti, který neznáte, trvá delší dobu a nemá zjevnou příčinu, je na místě lékařské vyšetření. Tělo tak může upozorňovat na nedostatečné prokrvení nebo zánětlivý proces v cévách.
Celková slabost, malátnost a náhlé mdloby
Pocity, že „nejste ve své kůži“, mohou být snadno přehlédnutelné. Nevysvětlitelná únava, malátnost, závratě či opakované mdloby ale mohou souviset s poruchou prokrvení mozku. Pokud se k tomu přidá pocit, že se vám hůře soustředí, jste zpomalení nebo zmatení, může jít o předzvěst cévní mozkové příhody.
Takové stavy jsou zvlášť nebezpečné, pokud se objevují náhle a bez zjevné příčiny – například bez horečky, bez dehydratace nebo bez extrémního fyzického vypětí.
Halucinace a zmatené myšlenky
Varovným signálem mohou být také výrazné změny v myšlení a vnímání reality. Pokud se vám v hlavě začnou honit nepřeberné množství myšlenek, které nedokážete uspořádat, nebo se dokonce objeví halucinace – vidění či slyšení věcí, které nejsou skutečné – je to důvod k bezodkladné reakci.
Tyto příznaky mohou ukazovat na to, že mozek není dostatečně zásoben kyslíkem a živinami, což je typické právě pro cévní mozkové příhody nebo jejich předstupně.
Záchvaty jako první výstraha
U některých lidí se mohou objevit záchvaty různé intenzity, a to i u těch, kteří nikdy dříve epileptické projevy neměli. Pokud se záchvat opakuje, nebo se k němu přidají další neurologické příznaky, může jít o jeden z prvních projevů toho, že se v mozku odehrává něco závažného – například vznik krevní sraženiny nebo krvácení.
Záchvat proto nikdy nepodceňujte, zejména pokud se objeví poprvé v životě. Může být předzvěstí cévní mozkové příhody, která teprve přijde.
Jak vypadá rozvíjející se mrtvice: příznaky, které musíte znát
Pokud se varovné signály včas nezachytí nebo podcení, může dojít k samotné cévní mozkové příhodě. Ta často nezačíná dramaticky – první projevy mohou být mírné, ale rychle se zhoršují. Právě v této fázi je rozhodující čas: čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím větší šanci má na přežití bez trvalého postižení.
Mezi typické příznaky patří zejména:
Pokles ústního koutku nebo víčka – část obličeje začne náhle „padat“, úsměv je křivý, oči nejsou symetrické.
Tiky v očích a obličeji – mimovolní záškuby mohou ukazovat na poruchu nervového systému.
Nesrozumitelná řeč – postižený člověk začne mluvit zkomoleně, „převaluje“ slova, nedokáže vyslovit věty nebo nerozumí tomu, co mu říkají ostatní.
Výpadky paměti – náhlá neschopnost vybavit si základní informace, zmatenost v čase a prostoru.
Otočení jazyka na jednu stranu – při vypláznutí jazyka je patrné, že se stáčí k jedné straně, což značí postižení nervů.
Ochablé končetiny – ruka nebo noha náhle zeslábne, postižený je nedokáže pořádně zvednout či udržet, může mít problém se postavit nebo udržet rovnováhu.
Pokles jedné nebo obou paží – když člověk zkusí zvednout obě ruce před sebe, jedna z nich samovolně klesá.
Extrémní bolest hlavy – bolest, kterou postižený popisuje jako „nejhorší v životě“, často silnější než běžná migréna, může být známkou krvácení do mozku.
Náhlé brnění v obličeji a končetinách – ztráta citu, mravenčení či necitlivost v jedné polovině těla jsou typickým projevem probíhající mrtvice.
Rozhodují minuty: kdy volat záchranku
U všech uvedených příznaků platí jednoduché pravidlo: raději zbytečný poplach než pozdní reakce. Pokud se některý z těchto varovných signálů objeví náhle, zesiluje nebo se jich zkombinuje více najednou, je nutné okamžitě volat záchrannou službu.
Infarkt i mrtvice jsou časově kritické stavy. Každá minuta zpoždění znamená další odumřelé buňky v srdci nebo mozku a vyšší riziko trvalého ochrnutí či smrti. Včasné rozpoznání nenápadných příznaků – od dušnosti přes nevysvětlitelné bolesti až po poruchy řeči a hybnosti – může doslova zachránit život.
