Odborníci upozorňují, že určité varovné příznaky se mohou objevit už 24 hodin před samotným infarktem. Včasné rozpoznání těchto signálů může doslova rozhodnout o životě – zejména u lidí s rizikovými faktory, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, kouření nebo rodinná zátěž.
1. Neobvyklá bolest, tlak či pálení na hrudi
Nejčastějším projevem srdečního infarktu je bolest nebo nepříjemný tlak v oblasti hrudníku. Problém spočívá v tom, že tento příznak nemusí být vůbec dramatický. Místo filmové scény s prudkou, nesnesitelnou bolestí může jít o relativně mírné, ale zcela nové či nevysvětlitelné pocity v hrudi.
Může se objevit například jen lehké, ale vytrvalé nepohodlí, které člověk snadno přehlédne nebo si je vysvětlí jako následek stresu či trávicích obtíží. Právě tato nenápadnost bývá zrádná – lidé mají tendenci vyčkávat, místo aby situaci řešili.
Může jít o mírný tlak, pálení nebo tíhu, které si člověk snadno splete s pálením žáhy nebo prostou únavou.
Bolest může vystřelovat do ramene, ruky, krku nebo zad. Ne vždy je soustředěná přesně uprostřed hrudníku – někdy se objevuje spíše vlevo, jindy jakoby za hrudní kostí či mezi lopatkami. Může být tupá, pálivá nebo svíravá.
Tento nepříjemný pocit se navíc nemusí objevit jen jednou. U některých lidí se vrací opakovaně během dne, střídá se období klidu a zhoršení a potíže tak mohou trvat i několik hodin před samotným infarktem.
Pokud se dostaví nevysvětlitelný tlak, bolest nebo pálení na hrudi, které trvá déle než několik minut, opakovaně se vrací, případně se postupně zhoršuje, jde o jasný varovný signál, že v organismu není něco v pořádku a situaci není radno podceňovat.
2. Náhlá dušnost a nezvyklá, vysilující únava
Druhým častým příznakem, který se může objevit už před samotným infarktem, je zhoršené dýchání i při malé námaze. Lidé popisují, že se najednou rychle zadýchají při běžné chůzi, při chůzi do schodů nebo dokonce i při klidových činnostech, které jim dříve nedělaly sebemenší problém.
Dušnost se může objevit náhle, bez zjevné příčiny – bez nachlazení, bez horečky, bez předchozí fyzické zátěže. Člověk má pocit, že se nemůže pořádně nadechnout, že mu „dochází dech“ nebo že musí často přerušovat činnost, aby popadl dech.
S dušností často souvisí také náhlá, nevysvětlitelná únava. Někteří pacienti později vzpomínají, že den před infarktem byli neobvykle slabí, bez energie, měli problém zvládnout i běžné domácí práce nebo krátkou procházku, kterou ještě předchozí den absolvovali bez obtíží.
Lidé popisují, že se cítí „jako po vyčerpávajícím maratonu“, přestože nic náročného nedělali. Tato únava se může objevit náhle, bez předchozího přetížení nebo nedostatku spánku, a často ji nelze logicky vysvětlit.
Tyto projevy souvisejí s tím, že srdce už nepracuje dostatečně efektivně a nedokáže zásobovat organismus kyslíkem tak, jak je potřeba. Tělo pak reaguje právě dušností, slabostí a výraznou únavou – jde o signál, že oběhový systém je v potížích a může se blížit akutní problém.
Proč jsou tyto nenápadné příznaky tak nebezpečné
Podle odborných odhadů je až třetina srdečních infarktů provázena právě těmito méně nápadnými signály, které se snadno zamění za běžné potíže. Zvlášť u žen a starších lidí se klasická, výrazná bolest na hrudi nemusí objevit vůbec, nebo je jen velmi mírná. Dominantním projevem pak bývá především dušnost a extrémní únava.
Riziko spočívá v tom, že pacienti často vyčkávají – doufají, že potíže samy odezní, přisuzují je stresu, věku či nachlazení, a k lékaři se dostávají pozdě. U srdečního infarktu však hraje roli každá minuta. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší je šance na přežití a tím menší je rozsah trvalého poškození srdečního svalu.
Pokud se výše popsané symptomy objeví náhle, bez jasné příčiny a postupně se zhoršují, je zásadní nečekat, nesnažit se situaci „přespat“ nebo přechodit, ale okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. V mnoha případech může včasný zásah zabránit tomu, aby se rozvinul plnohodnotný infarkt, nebo alespoň výrazně zmírnit jeho následky.
Co dělat, když máte podezření na infarkt
Jestliže zaznamenáte kombinaci tlaku či bolesti na hrudi, dušnosti, náhlé únavy, pocení, nevolnosti nebo pocitu na omdlení, je nutné jednat rychle. Neřídit se strachem z „planého poplachu“, ale představou, že včasný příjezd záchranné služby může rozhodnout o dalším životě bez vážného postižení.
Odborníci dlouhodobě zdůrazňují: při podezření na srdeční infarkt je lepší zavolat záchrannou službu zbytečně, než riskovat osudové prodlení. Typické „počkáme, jak to bude za hodinu“ se může stát fatální chybou.
Infarkt nepřichází vždy bez varování: všímejte si signálů svého těla
Srdeční infarkt tedy nemusí udeřit zcela nečekaně. Už 24 hodin předem může tělo vysílat jasné signály – zejména tlak či bolest na hrudi, neobvyklou dušnost a nezvyklou, vysilující únavu. Tyto projevy není radno bagatelizovat, zvlášť pokud patříte do rizikové skupiny nebo se potíže objevují náhle a bez vysvětlení.
Všímejte si změn, které nedávají smysl, naslouchejte svému tělu a v případě pochybností neodkládejte kontakt s lékařem. U srdečních onemocnění platí dvojnásob, že včasná reakce může zachránit nejen život, ale i jeho kvalitu v dalších letech.
Varovné informace sdílejte: mohou zachránit život vašim blízkým
Infarkt se může týkat kohokoli – partnera, rodičů, kolegů i vás samotných. Znalost nenápadných příznaků je proto zásadní. Včasné rozpoznání a rychlá reakce mohou být tím, co rozhodne, zda se z nenápadného tlaku na hrudi stane tragédie, nebo jen varování, které člověku dá druhou šanci.
