Při projížďce ulicemi Prahy se chtěla odreagovat a vyčistit si hlavu. To, co začalo jako poklidná jízda, se ale během několika vteřin změnilo v dramatickou událost.
„Když jsem za sebou uslyšela motor, uhla jsem ke kraji, ale najela jsem přímo do tramvajové koleje,“ popsala Inna nešťastný moment, který vyústil v tvrdý pád na zem.
Zranění, krev a šok
Výsledkem byla nejen silná bolest ruky, ale i zakrvácené nohy a pořádný šok. Přesto se Inna nezalekla a dokázala, že má srdce bojovnice.
„I přes bolest jsem sedla zpátky na kolo a dojela domů,“ svěřila se moderátorka.
Až následující den vyhledala lékařskou pomoc. Diagnóza byla jasná – naštípnutý loket a nutnost fixace pomocí sádry.
Moderování navzdory bolesti
Mnozí by v takové chvíli automaticky zůstali doma a odpočívali. Ne však Inna Puhajková. Přestože jí lékaři doporučili klidový režim, rozhodla se, že v práci nepoleví.
„Nechtěla jsem kolegům komplikovat vysílání na poslední chvíli,“ vysvětlila svůj postoj.
Večer tak stanula před kamerami, s rukou pevně zafixovanou v sádře. Musela se však přizpůsobit nové realitě – běžná gesta při moderování omezila na minimum a hledala způsob, jak pracovat s tabletem, aniž by to působilo nepřirozeně.
Nezlomná profesionalita
I přes bolest a nepohodlí Inna zvládla své pracovní povinnosti bravurně. Divákům na obrazovkách nic nenaznačovalo, že by ji něco trápilo.
„Zatím si na omezený pohyb zvykám těžko, ale nevzdávám to,“ přiznala upřímně.
Svojí houževnatostí a profesionalitou opět dokázala, že není jen krásnou tváří české televize, ale také silnou a inspirativní ženou.
Podpora fanoušků i kolegů
Na sociálních sítích se okamžitě strhla vlna podpory. Fanoušci i kolegové Innu chválí za nezdolnou vůli a odvahu.
„Jste inspirací, Inno. Přejeme brzké uzdravení!“ zněla jedna z mnoha povzbudivých zpráv.
Puhajková však nevnímá svou výdrž jako nic výjimečného. Jak sama říká: „Když člověk něco miluje, najde cestu, jak to zvládnout.“
A co dál?
Inna se i přes zranění těší na návrat k běžnému režimu. Jakmile jí lékaři povolí sádru sundat, plánuje návrat ke sportu, který je její vášní.
„Pohyb mi chybí. Ale teď musím být trpělivá,“ uzavřela s úsměvem.
Inna Puhajková opět ukázala, že i ve chvílích bolesti se dá bojovat se ctí – a především s úsměvem.