Český národ má jen několik málo osobností, které by se daly označit za skutečné instituce. Jiřina Bohdalová k nim bezpochyby patří. I v roce 2026, kdy se nezadržitelně blíží k úctyhodnému jubileu 95 let, dokáže šokovat, pobavit a dojmout zároveň. Tentokrát rozvířila vody veřejného prostoru nečekaně otevřenou zpovědí o svém vlastním odchodu. A jak je u „Bohdalky“ zvykem, i takto temné téma dokázala proměnit v historku, u které se neubráníte úsměvu.
Jiřina Bohdalová je symbolem nezlomnosti. Zatímco jiní v jejím věku dávno odpočívají v ústraní, ona stále srší energií, která by dokázala napájet menší elektrárnu. Možná právě proto si může dovolit mluvit o věcech, kterým se ostatní vyhýbají obloukem. V nedávném vysílání Českého rozhlasu se vrátila v čase o více než čtyři dekády zpět, do momentu, kdy poprvé zaslechla, jak by mělo vypadat její poslední rozloučení.
