Podle charitativní organizace Alzheimer’s UK se právě u frontotemporální demence může objevit výrazná změna ve stravovacích návycích. Typické je, že lidé začnou vyhledávat určitý typ jídla a nedokážou se v konzumaci kontrolovat.
Nejčastěji jde o zvýšenou chuť na mastná a sladká jídla a také na sacharidy. Změna může být natolik výrazná, že člověk začne jíst jinak než dřív, přejídá se nebo sahá po potravinách, které dříve téměř nevyhledával.
Problém nemusí být jen „co“, ale i „kdy přestat“
U frontotemporální demence se podle odborníků nemusí měnit jen výběr jídla, ale také schopnost odhadnout míru. To se může projevit i v dalších oblastech běžného života.
„Lidé mohou při pití alkoholu, kouření nebo při jídle jednoduše zapomenout, kdy přestat.“
Takové chování se navenek může jevit jako ztráta disciplíny, „slabá vůle“ nebo rozmar. Ve skutečnosti ale může souviset se změnami v mozku, které ovlivňují kontrolu impulzů a sociální chování.
Změny u stolu i v chování: na co si dát pozor
Organizace Alzheimer’s UK upozorňuje, že se u tohoto typu demence mohou objevit i problémy se společenským chováním. V praxi to může znamenat, že člověk začne porušovat dříve běžné návyky a pravidla.
Může se stát, že zapomene, jak se má chovat u stolu – například jí neobvykle rychle, bez ohledu na okolí, nebo nedodržuje základní společenské zvyklosti.
Mezi další příznaky frontotemporální demence mohou patřit i změny osobnosti a komunikace. Odborníci zmiňují například:
hrubost a necitlivost, impulzivní jednání, depresi, ztrátu zábran, ztrátu zájmu o věci a lidi, úbytek motivace, přejídání, opakované stereotypní chování, zmenšující se slovní zásobu, zanedbávání osobní hygieny, nesprávné používání slov, zapomínání významu běžných slov nebo opakování stejných frází.
Důležité je vnímat zejména to, když se podobné změny objeví nově a přetrvávají, případně se kombinují – například náhlé přejídání spolu se změnou chování, zhoršením řeči nebo výrazným úbytkem empatie.
Co dělat, když změny pozorujete
Samotná chuť na sladké nebo tučné jídlo samozřejmě neznamená, že má člověk demenci. Pokud se ale přidají další varovné signály (například změny osobnosti, zhoršení řeči, impulzivita nebo nápadné zanedbávání hygieny), je na místě zpozornět a situaci řešit s lékařem.
Odborníci zároveň připomínají, že pro dlouhodobé zdraví má smysl přemýšlet o životním stylu. Pokud chce člověk snížit rizika ve vyšším věku, doporučuje se omezit nadměrnou konzumaci sladkého a tučného a také se vyhýbat škodlivým návykům, jako je kouření a nadměrné pití alkoholu.
