V cévách se mohou tvořit nebezpečné usazeniny, srdce se může zvětšovat nebo slábnout, aniž by postižený cokoli tušil. Člověk tak žije v domnění, že je v pořádku, a přitom v jeho těle probíhá proces, který může skončit infarktem či selháním srdce. Dokonce i mírnější infarkt si někteří lidé vyloží jako „jen“ trávicí obtíže nebo únavu.
Absence výrazných příznaků a nízké povědomí o varovných signálech vystavují lidi se skrytými srdečními vadami nebo chorobami mnohem vyššímu riziku závažných komplikací, včetně náhlé smrti. Zároveň je nutné zdůraznit, že kardiovaskulární onemocnění nejsou výhradně problémem seniorů. Stále častěji se objevují i u mladších ročníků, a to včetně dětí a dospívajících.
Odborníci proto apelují: jakýkoli dlouhodobější či neobvyklý zdravotní problém je vhodné konzultovat s lékařem. Některé projevy, které lidé roky bagatelizují, mohou být ve skutečnosti voláním o pomoc ze strany srdce.
Čtyři varovné signály, že s vaším srdcem nemusí být něco v pořádku
1) Chrápání a spánková apnoe: noční problém, denní riziko
Chrápání bývá často terčem vtipů, z lékařského hlediska však může jít o vážný varovný příznak. Za hlasitým, nepravidelným chrápáním často stojí omezené dýchání během spánku, takzvaná spánková apnoe. Při ní se dýchání opakovaně na krátké okamžiky zastavuje, což tělo extrémně zatěžuje.
Právě spánková apnoe je podle kardiologů úzce spojena s celou řadou kardiovaskulárních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku a zvýšeného rizika infarktu. Statistiky ukazují, že lidé trpící apnoí mají až trojnásobně vyšší pravděpodobnost srdečního infarktu než ti, kteří tímto problémem netrpí.
Chrápání a apnoe se častěji vyskytují u osob s nadváhou či obezitou, u lidí s cukrovkou, se srdečními a plicními chorobami nebo s poruchami centrálního nervového systému. Pokud vás partner či rodina opakovaně upozorňují na silné chrápání, pauzy v dýchání nebo pokud se ráno budíte neodpočatí, s bolestí hlavy či pocitem dušnosti, je vhodné vyhledat lékaře a nechat si provést vyšetření spánku.
2) Krvácení a otoky dásní: problém v ústech, kořeny v srdci?
Málokdo by si spojil bolestivé, zarudlé či krvácející dásně s nemocným srdcem. Přesto lékařské studie naznačují souvislost mezi onemocněním dásní (parodontózou) a kardiovaskulárními chorobami. Zánět v dutině ústní totiž může být odrazem celkového stavu cév a krevního oběhu.
Odborníci se domnívají, že nedostatečné prokrvení v důsledku srdečního onemocnění může stát za častějšími či horšími potížemi s dásněmi. Zkoumá se také, zda se stejné typy bakterií, které způsobují parodontózu, nepodílejí i na zánětlivých procesech v koronárních tepnách zásobujících srdce.
Chronicky podrážděné, oteklé nebo snadno krvácející dásně by proto neměly být přehlíženy. I když nejde vždy o přímý důkaz srdečního onemocnění, mohou být součástí širšího obrazu zdravotních problémů, které je potřeba řešit. Při potížích s dásněmi proto neodkládejte návštěvu zubního lékaře a zmiňte mu i další zdravotní obtíže, které máte – včetně problémů se srdcem či krevním tlakem.
3) Otoky nohou, chodidel a prstů: když tělo zadržuje vodu
Dalším signálem, který může ukazovat na selhávání srdce, jsou otoky dolních končetin a dalších částí těla. Pokud srdce nezvládá účinně pumpovat krev, dochází ke zhoršenému návratu krve a v tkáních se začíná hromadit tekutina.
Typicky se objevují oteklé kotníky, nárty a chodidla, někdy i otoky břicha. Můžete si všimnout, že ponožky zanechávají hluboké otlaky v kůži, prsty na rukou jsou ztuhlé a hůře se ohýbají, boty, které běžně nosíte, jsou náhle těsné. Otoky obvykle začínají v místech nejvzdálenějších od srdce, kde je krevní oběh přirozeně slabší.
Takové projevy by nikdy neměly být automaticky přisuzovány jen „únavě“ nebo „teplu“. Mohou sice souviset i s jinými diagnózami (například onemocněním ledvin nebo žil), ale srdeční selhání patří mezi závažné možné příčiny. Pokud otoky přetrvávají, zhoršují se nebo se přidává dušnost či únava, je na místě rychlá návštěva lékaře a kardiologické vyšetření.
4) Dýchavičnost a kašel: varovný signál z plic i srdce
Dlouhodobý kašel nebo zadýchávání i při menší námaze lidé často přičítají nachlazení, kouření nebo špatné fyzické kondici. Ve skutečnosti však mohou být tyto obtíže projevem toho, že srdce přestává zvládat svou práci a v plicích se začíná hromadit tekutina.
Takzvaná srdeční dušnost se typicky projevuje pocitem, že nemůžete popadnout dech a nejste schopni se zhluboka nadechnout. Zpočátku se objevuje při větší fyzické zátěži, později i při běžných činnostech – a v pokročilých stadiích dokonce v klidu nebo vleže. Přidat se může i únavný, přetrvávající kašel, který nereaguje na běžnou léčbu.
Dýchavičnost může být prvním příznakem počínajících srdečních či plicních onemocnění. Ignorovat ji a spoléhat se na to, že „to přejde“, je riskantní. Zvláště pokud se k ní přidávají další potíže – otoky, bušení srdce, tlak na hrudi nebo nevysvětlitelná únava – je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
Proč nepodceňovat signály svého těla
Srdeční choroby zůstávají jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Zároveň však patří k onemocněním, u nichž může včasná diagnostika a léčba zásadně změnit prognózu. Čím dříve jsou problémy odhaleny, tím větší je šance, že se podaří předejít infarktu, těžkému selhání srdce nebo trvalému poškození orgánů.
Pokud na sobě pozorujete některý z uvedených příznaků – výrazné chrápání se zástavami dechu, opakované potíže s dásněmi, nevysvětlitelné otoky končetin či přetrvávající dušnost a kašel – neodkládejte konzultaci s lékařem. I zdánlivě nenápadný problém může být klíčem k odhalení vážné srdeční choroby v době, kdy je ještě léčitelná.
Naslouchejte svému tělu. Někdy k vám nepromlouvá bolestí na hrudi, ale tiše – prostřednictvím příznaků, které se na první pohled tváří jako banalita.
