Podle dostupných informací se výzkumné týmy zaměřily na kyselinu kávovou, přirozeně přítomný antioxidant v kávě. Z této látky se speciálním postupem získávají uhlíkové nanočástice, které by mohly sehrát zásadní roli v léčbě pacientů v raných stadiích choroby, kdy je ještě možné ovlivnit rychlost zhoršování stavu.
„Podle několika experimentů mají uhlíkové nanočástice na bázi kyseliny kávové, získané z kávové sedliny, pozitivní vliv na pacienty v úvodních stadiích choroby,“ uvádí deník The Sun.
Vědci vidí v kávě naději pro budoucí léčbu
Na výzkumu se podílejí odborníci z několika institucí, mezi nimi i tým z Texaské univerzity v El Pasu. Podle jednoho z výzkumníků, Jyotishe Kumara, mohou další úspěšné studie znamenat zásadní průlom pro pacienty po celém světě. Pokud se výsledky potvrdí, mohl by se z obyčejné kávové sedliny stát základ relativně levného a dostupného léku.
Kumar vysvětluje, že současná léčba neurodegenerativních onemocnění je výrazně omezená. Pacienti dostávají léky, které sice dokážou zmírnit některé příznaky, ale neřeší samotnou příčinu onemocnění. Právě zde přichází na scénu nový přístup založený na využití nanočástic z kávové sedliny.
„CACKDs z kávové sedliny mají potenciál stát se průlomovým nástrojem při léčbě neurodegenerativních poruch. Důvodem je, že žádná z aktuálně dostupných terapií neřeší samotnou příčinu onemocnění, pouze zmírňuje příznaky. Naším cílem je najít lék tím, že se zaměříme na atomové a molekulární mechanismy, které spouštějí procesy vedoucí k symptomům a samotnému rozvoji choroby,“ vysvětlil.
Demence v číslech: problém, který rychle narůstá
Neurodegenerativní onemocnění nejsou okrajovým zdravotním problémem, ale rostoucí civilizační hrozbou. Jen ve Spojeném království žije podle odhadů přibližně 944 tisíc lidí s demencí. Prognózy jsou navíc neúprosné – očekává se, že do konce tohoto desetiletí počet pacientů překročí hranici jednoho milionu.
Demence přitom není jedna konkrétní nemoc, ale souhrnný název pro celou skupinu poruch, které postihují mozek, paměť, myšlení i chování. Dvěma nejznámějšími a zároveň nejzávažnějšími diagnózami jsou Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba. Obě významně zkracují soběstačnost nemocných a zásadně ovlivňují život jejich rodin.
Alzheimerova choroba: nejčastější příčina demence
Alzheimerova choroba je nejrozšířenější příčinou demence a představuje více než polovinu všech případů. Přesný mechanismus jejího vzniku není dosud plně objasněn, ale odborníci ji spojují především s hromaděním specifických proteinů v mozku, zejména amyloidních plaků a patologických forem tau proteinu.
Tyto bílkoviny narušují komunikaci mezi nervovými buňkami, způsobují jejich poškození a postupnou smrt. Výsledkem je zhoršování paměti, orientace, schopnosti komunikace i základních každodenních činností. Úplný léčebný postup, který by nemoc zastavil nebo zvrátil, zatím neexistuje.
Pacientům jsou dnes k dispozici pouze léky a podpůrná opatření, která dokážou zmírnit projevy onemocnění a na určitou dobu zpomalit jeho průběh. Právě proto je jakákoli nová možnost cíleného zásahu do mechanismů vzniku nemoci, včetně přístupu založeného na kávové sedlině, bedlivě sledována vědeckou komunitou.
Parkinsonova choroba: nenápadný začátek, vážné následky
Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní onemocnění, při nichž dochází ke zrychlené degeneraci a odumírání nervových buněk v různých částech mozku. Zpočátku se může projevovat velmi nenápadně – nemocní často popisují pocit ztuhlosti končetin, zpomalené pohyby nebo jemný třes.
S postupem času se příznaky zhoršují, objevuje se výrazné chvění rukou, poruchy rovnováhy, problémy s chůzí a koordinací pohybů. I u této choroby platí, že definitivní léčba neexistuje. Moderní medicína dokáže díky lékům, fyzioterapii, úpravě životního stylu a v některých případech i chirurgickým zákrokům průběh onemocnění zpomalit, ale nikoli zcela zastavit.
Právě proto je jakýkoli nový přístup, který by dokázal zasáhnout do procesů poškozujících nervové buňky, považován za mimořádně cenný. Výzkum kávové sedliny tak vzbuzuje značnou pozornost.
Jak může kávová sedlina pomoci: věda za šálkem kávy
Podrobnosti o možném využití kávové sedliny v léčbě neurodegenerativních chorob přináší studie zveřejněná v časopise Environmental Research. Vědci v ní upozorňují na kyselinu kávovou, antioxidant přítomný v kávě, která může hrát významnou roli při ovlivňování procesů vedoucích k poškození mozku.
Profesor Maheš Narajan z Texaské univerzity zdůrazňuje, že tato jedinečná látka by mohla sloužit jako základ pro cenově dostupné léky určené jak pro pacienty s Alzheimerovou, tak s Parkinsonovou chorobou. V kontextu rostoucích nákladů na zdravotní péči by šlo o zásadní posun.
Vědecké týmy zjistily, že takzvané CACQDs (uhlíkové kvantové tečky na bázi kyseliny kávové) lze připravit z kávové sedliny vařením vzorků kávy při teplotě kolem 200 °C po dobu čtyř hodin. Tím se mění struktura kyseliny kávové a vznikají nanočástice se specifickými vlastnostmi.
Co umí nanočástice z kávy podle výzkumu
Podle dosavadních poznatků mají tyto nanočástice několik klíčových účinků, které jsou z hlediska neurodegenerativních nemocí mimořádně zajímavé:
– pomáhají odstraňovat volné radikály, které jsou spojovány s poškozením nervových buněk a rozvojem Parkinsonovy choroby,
– brání hromadění amyloidních proteinů, považovaných za jednu z hlavních příčin Alzheimerovy choroby,
– podle vědců nevykazují významné vedlejší účinky v rámci dosud provedených experimentů.
Pokud by se tyto výsledky potvrdily i v rozsáhlejších klinických studiích na lidech, mohlo by jít o zásadní průlom v přístupu k léčbě. Zároveň by to otevřelo cestu k využití suroviny, která dnes končí ve směsném odpadu nebo kompostu.
Odpad jako budoucí lék? Potenciál, ale i otazníky
Myšlenka, že běžný odpad z kuchyně může skrývat klíč k léčbě jedněch z nejzávažnějších nemocí současnosti, zní na první pohled téměř neuvěřitelně. Vědecké závěry však naznačují, že kávová sedlina skutečně může být důležitým zdrojem látek s léčebným potenciálem.
Zároveň odborníci upozorňují, že je nutné zachovat opatrnost v očekáváních. Výzkum je stále v relativně rané fázi a bude potřeba provést řadu dalších studií, zejména klinických testů na pacientech, aby se potvrdila účinnost i bezpečnost této metody v dlouhodobém horizontu.
Jisté však je, že kávová sedlina už není jen bezcenný zbytek po ranním espressu. Stává se z ní předmět intenzivního vědeckého zájmu a možný klíč k budoucím lékům na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu – onemocnění, která dnes medicína umí jen brzdit, nikoli zastavit.
