Práce zdravotnického personálu na dětských odděleních vyžaduje neuvěřitelnou emocionální odolnost. Každý den se setkávají s malými pacienty, kteří prožívají něco, co většina lidí nikdy nezažije – smíření se s vlastní smrtí. Jak ale popisuje pediatrička, doktorka Alastair McAlpinová, děti zůstávají až nečekaně veselé a optimistické. „Doufám, že moje maminka bude v pořádku, pořád vypadá smutně,“ řekla jedna z malých pacientek. Tyto děti se totiž mnohem více obávají o své rodiče než o sebe samotné.
Důležitou roli v posledních chvílích nemocných dětí hraje čas strávený s rodinou. Děti často vyjadřují svou lásku k rodičům a přátelům jednoduchými, ale hluboce dojemnými slovy. „Maminka a tatínek jsou nejlepší!“ řeklo jedno z dětí s nadšením, které byste od umírajícího dítěte možná nečekali. Zdravotníci potvrzují, že právě přítomnost rodiny a blízkých pomáhá snižovat úzkost a přináší dětem klid.
Jedním z nejsilnějších zdrojů radosti pro nemocné děti jsou vzpomínky na přátele a domácí mazlíčky. „Miluji Rúfuse, jeho vtipné štěkání mě vždycky rozesměje,“ vzpomínalo jedno dítě na svého psa. Zvířata pro děti představují útočiště před realitou a často je pomáhají udržet v pozitivním rozpoložení. Také přátelé, kteří se nebojí navštěvovat své nemocné kamarády, hrají zásadní roli. „Jane mě navštívila po operaci a ani si nevšimla mých jizev!“ vzpomíná další dítě.
I v těch nejhorších chvílích se děti snaží soustředit na radostné okamžiky a smích. „Kluk na vedlejší posteli si prdnul, to bylo opravdu vtipné!“ vzpomíná se smíchem jeden z pacientů. Tyto příběhy ukazují, jak si děti dovedou najít v každé situaci něco, co jim přináší štěstí.
Děti, které čelí život ohrožujícím onemocněním, často nacházejí útočiště ve světě fantazie. Oblíbené postavy z knih a filmů jim poskytují sílu a inspiraci. „Harry Potter mě dělá odvážným,“ prohlásil malý pacient. Fantazie jim umožňuje na chvíli zapomenout na těžkou realitu a vžít se do rolí hrdinů, kteří jsou stateční a silní.
Je fascinující, jak se děti i v tak těžkých chvílích obrací k oblíbeným pohádkovým postavám a příběhům. „Batman je můj hrdina, protože se ničeho nebojí,“ svěřilo se jedno z dětí. Tito malí pacienti sní o tom, že by se jednou stali takovými jako jejich hrdinové, a tyto sny jim pomáhají překonávat strach a bolest.
Zdravotníci a lékaři, kteří pracují s umírajícími dětmi, často poukazují na neuvěřitelnou sílu lásky. I když je život těchto dětí nespravedlivě krátký, jejich srdce jsou plná radosti a touhy po štěstí. Jejich poslední přání se často točí kolem malých radostí života – chtějí, aby jim rodiče četli, hráli si s nimi a oni trávili čas v blízkosti jejich milovaných domácích mazlíčků.
Tento pohled na svět, plný nevinné radosti a lásky k blízkým, je něco, co nás dospělé může hluboce inspirovat. I když jejich cesta končí příliš brzy, tyto děti žijí každý okamžik naplno, obklopeny těmi, které milují, a věří, že jednoho dne se znovu setkají.
