Situace však vyvrcholila během Gweniných šestých narozenin, které připadly na víkend strávený s otcem a macechou. Místo tradičního narozeninového dortu byla Gwen nabídnuta nízkotučná zmrzlina jako "zdravější volba". Macecha to odůvodnila tím, že Gwen doma konzumuje nezdravé potraviny, a proto by měla u nich jíst zdravěji. Gwen prý tuto alternativu přijala s radostí, protože tuto značku zmrzliny má ráda.
Po návratu Gwen k biologické matce však došlo k incidentu. Matka zavolala maceše a vyjádřila rozhořčení nad tím, že Gwen během vyprávění o oslavě začala plakat kvůli absenci dortu. Macecha se bránila tím, že Gwen nabídla zdravější alternativu, kterou má ráda, a že se snaží o její dobro.
Uživatelé na internetu však macechu tvrdě kritizovali. Mnozí ji označili za "moralistku" a varovali, že její přístup může vést k tomu, že Gwen v budoucnu vyvine poruchy příjmu potravy. Jeden z komentujících uvedl: "Dobrá myšlenka: poskytovat dítěti zdravé jídlo, které ráda jí. Špatná myšlenka: sledovat ji ve spíži a zahanbovat ji za výběr něčeho, co nechce, aby tě potěšila." Další poznamenal, že v tomto věku děti nerozumí konceptu kalorií a neměly by tomu rozumět. Podle něj je úkolem rodičů poskytovat zdravé jídlo, nikoli nutit dítě, aby si ho vybíralo.
Dětská obezita je celosvětově rostoucím problémem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se počet dětí s nadváhou nebo obezitou ve věku do 5 let zvýšil z 32 milionů v roce 1990 na 41 milionů v roce 2016. V Evropské unii trpí nadváhou přibližně 1 ze 3 dětí ve věku 6 až 9 let. V České republice má podle statistik nadváhu nebo je obézních asi 20 % dětí.
Odborníci zdůrazňují, že přístup rodičů k dětské výživě a tělesné aktivitě hraje klíčovou roli v prevenci obezity. Nicméně je důležité, aby byl tento přístup citlivý a podporující, nikoli kritický či zahanbující. Negativní komentáře týkající se váhy dítěte mohou vést k nízkému sebevědomí, úzkostem a rozvoji poruch příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie.
Psychologové doporučují zaměřit se na vytváření pozitivního vztahu k jídlu a tělesné aktivitě. To zahrnuje společné rodinné aktivity, přípravu jídel a vzdělávání dětí o výživě zábavným a nenásilným způsobem. Důležité je také jít příkladem – děti často napodobují chování svých rodičů.
V případě smíšených rodin, kde dítě pendluje mezi dvěma domácnostmi s odlišnými přístupy k výživě a životnímu stylu, je komunikace mezi rodiči zásadní. Konzistentní a jednotný přístup může pomoci dítěti cítit se bezpečně a podporováno v rozvoji zdravých návyků.
Tento případ zdůrazňuje potřebu citlivého a informovaného přístupu k dětské výživě a zdraví.
