Lucie a její manžel Roman spolu žili více než 13 let v na pohled klidném a stabilním manželství. Neměli bouřlivé hádky, netrápily je finanční skandály ani závislosti. Roman nepil, nevyhledával hlučné večírky s kamarády a po práci pravidelně mířil rovnou domů. Společně vychovávali tři děti, starali se o velký dům se zahradou a Lucie byla přesvědčená, že jejich vztah stojí na pevných základech, které jen tak něco nenaruší.
Jenže stačilo pár týdnů a vše se zhroutilo. Do jejich života vstoupila mladá číšnice z Romanovy práce – a s ní i nečekaná zrada.
Mladá kolegyně z práce mu zamotala hlavu
V podniku, kde Roman pracoval, přijali novou číšnici. Na první pohled nenápadná mladá dívka se podle Lucie velmi rychle stala středem jeho pozornosti. Během několika krátkých týdnů dokázala to, co by Lucie ještě nedávno považovala za nemožné – Romanovi se zcela obrátil svět.
Roman, vysoký, upravený muž s hustými hnědými vlasy, který si vždy potrpěl na čistotu a vůni, se náhle začal měnit. Jeho okolí si možná ničeho nevšimlo, ale Lucie, která s ním žila pod jednou střechou, pocítila změnu okamžitě.
Domů chodil stále později. Tvrdil, že obnovuje kontakty se starými přáteli a po práci s nimi tráví čas. Najednou si častěji měnil trička i spodní prádlo, dbal ještě víc na svůj vzhled, byl neustále zamyšlený a s úsměvem se díval do mobilního telefonu. Začal odmítat intimitu, vymlouval se na únavu a stres. Lucie cítila, že něco není v pořádku.
Lucie se začala obviňovat: prý zanedbala sebe i vztah
Lucie si nejprve odmítala připustit, že by v jejich manželství mohla být jiná žena. Když se ale podivné chování opakovalo a stupňovalo, začala hledat chybu u sebe.
,,Možná jsem o sebe přestala tolik dbát jako na začátku našeho vztahu. Tři děti, velký dům a zahrada mě připravovaly o energii, nestíhala jsem chodit na kosmetiku a pravidelné barvení vlasů. Myslela jsem si, že nám už přece záleží na jiných věcech, vždyť naše manželství už dávno nebylo jen o sexu a přitažlivosti. Ani mě nenapadlo, že by Roman mohl zatoužit po nezkušené dívce s nevinným výrazem v očích, proboha, vždyť ta ještě nikdy neměla vážný vztah!“
Jak sama přiznává, každodenní starost o tři děti, domácnost a zahradu ji vyčerpávala natolik, že na sebe už neměla tolik času jako dříve. Přestala chodit na pravidelnou kosmetiku, neřešila tak často barvení vlasů, soustředila se hlavně na rodinu a domov. Věřila, že v dlouhodobém manželství už nejde především o fyzickou přitažlivost, ale o důvěru, oporu a společnou minulost.
Jenže Roman zjevně zatoužil po něčem úplně jiném – po mladé, neskutečně nezkušené dívce s „nevinným výrazem v očích“, jak Lucie sama popisuje.
Pravda z druhé ruky: klepy, které se potvrdily
Když se Romanovo chování stalo neudržitelným, Lucie se rozhodla jednat. Po několika týdnech podezření si ho pozvala k vážnému rozhovoru. Požádala ho, aby si sedl ke stolu v jídelně, protože chtěla konečně zjistit, co se děje.
Ještě předtím se však k Lucii dostaly informace zvenčí. Klepy z Romanovy práce potvrdily její nejhorší obavy – a nebyly to jen prázdné drby.
,,Samozřejmě, už se ke mně donesly klepy z jeho práce. Jeden jeho kolega byl manželem mé dobré kamarádky. K mému velkému překvapení nic nezapíral a řekl mi celou pravdu. Nejdřív jsem ani nepochopila, co mi říkal. První, co mě napadlo, bylo, že ho přece té mladé žábě jen tak dobrovolně nepřenechám!“
Roman se při rozhovoru nezmohl na žádné lži ani výmluvy. Nevěru přiznal a Lucii sdělil celou pravdu. Pro Lucii to byl šok, který zpočátku ani nedokázala plně pochopit. Místo toho, aby se zhroutila a manžela okamžitě odepsala, v ní ale převládlo odhodlání. Byla rozhodnutá, že ho jen tak snadno mladší sokyni nepřenechá.
Odchod do víkendového domu a nečekaná „strategie“
Po odhalení nevěry se Roman sbalil a z rodinného domu odešel. Nezamířil však k milence, ale přestěhoval se do jejich víkendového domu v nedalekém městečku. Pro Lucii to byl okamžik, kdy naplno pochopila, jak vážná situace je – rodina se rozpadla a otec jejích dětí už s nimi nebydlí.
Přesto se nevzdala naděje. Věří, že Roman prochází obdobím zaslepení, z něhož se může probrat, a že se nakonec domů vrátí.
,,Zabalil si věci a přestěhoval se do našeho víkendového domu v sousedním městečku. Teprve tehdy jsem si naplno uvědomila vážnost situace. Stále však věřím, že se otec mých tří dětí brzy vzpamatuje a vrátí se domů! Dokud neřekne, že se se mnou chce rozvést, každý víkend mu uvařím a odnesu chutný oběd. Chodí se mnou i děti. Už i trochu zhubl, myslím, že mu chybíme. Tchyně mě vždy učila, že cesta do mužova srdce vede přes jeho žaludek. Možná i cesta zpět. Zůstala mi už jen tato jedna naděje…“
Lucie se rozhodla řídit radou své tchyně. Podle ní vede cesta do mužského srdce přes žaludek – a možná, jak doufá Lucie, existuje i cesta zpátky. Proto každý víkend uvaří Romanovi oběd, vezme s sebou děti a společně mu jídlo odvezou do víkendového domu.
Všímá si, že Roman zhubl, a vykládá si to jako znamení, že mu rodina chybí. Než od něj uslyší jasná slova o rozvodu, hodlá v tomto „boji o manžela“ pokračovat a doufat, že její trpělivost a péče nakonec převáží nad dočasným okouzlením mladou milenkou.
Může jídlo zachránit rozbité manželství?
Příběh Lucie otevírá otázku, kterou si kladou tisíce podvedených partnerů: má smysl se o nevěrného člověka dál snažit, nebo je lepší vztah uzavřít a jít dál? Lucie se rozhodla bojovat a jako svou hlavní zbraň zvolila to, co ji učila tchyně – domácí kuchyni a rodinné zázemí.
Její příběh zároveň ukazuje, jak silně dokáže nevěra zasáhnout i zdánlivě stabilní rodiny, kde se nikdy nekřičelo, nepilo a navenek vše fungovalo. Otázkou zůstává, zda Roman skutečně pochopí, co ztratil, a zda bude „cesta přes žaludek“ stačit k tomu, aby se vrátil ke své ženě a třem dětem.
