Přes okno do jídelny spatřila, jak neznámá učitelka nutila Johnnyho jíst proti jeho vůli. Navzdory jeho slzám a odporu mu násilně vkládala lžíci s jídlem do úst. Marla okamžitě vtrhla do místnosti a důrazně zasáhla: "Okamžitě přestaňte! Nemáte právo takto zacházet s mým synem."
Učitelka se bránila, že rodiče nemají do jídelny přístup, ale Marla pokračovala: "Jako pedagog byste měla vědět, že nátlak na děti při jídle může vést k obezitě a poruchám příjmu potravy. Děti mají právo rozhodovat o svém těle a potřebách." Varovala, že pokud se situace zopakuje, podnikne kroky k jejímu propuštění.
Po tomto incidentu Johnny přestal projevovat odpor k docházce do školky. Marlina rozhodnost a ochota chránit syna přinesly pozitivní změnu v jeho chování.
Nucení dětí dojídat jídlo bylo v minulosti běžnou praktikou, často motivovanou snahou zabránit plýtvání potravinami nebo zajistit dostatečný příjem živin. Nicméně moderní výzkumy ukazují, že tento přístup může mít negativní dopady na vztah dětí k jídlu a vést k rozvoji nezdravých stravovacích návyků.
Podle odborníků je důležité respektovat signály sytosti u dětí a podporovat je v samostatném rozhodování o množství zkonzumovaného jídla. Tím se předchází možnému rozvoji obezity nebo poruch příjmu potravy v pozdějším věku. Rodiče a pedagogové by měli vytvářet pozitivní a nenásilné prostředí během jídel, které podporuje zdravý vztah k stravování.
