Mar-a-Lago: 90 % shoda, ale zbývajících 10 % pálí jako oheň
Zelenskyj promluvil krátce poté, co opustil rezidenci Mar-a-Lago, kde absolvoval klíčové jednání s Donaldem Trumpem. Podle ukrajinské hlavy státu byla atmosféra konstruktivní a oba lídři našli společnou řeč u neuvěřitelných 90 % bodů připravovaného dvacetibodového mírového plánu.
Jenže v diplomacii platí, že pokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic. „Máme problém s jednou otázkou. Týká se území,“ přiznal prezident v pořadu Special Report. Tato věta nyní rezonuje světovými metropolemi. Zatímco Trump tlačí na rychlé řešení, Zelenskyj ví, že hraje o samotnou existenci a celistvost své země.
Červená linie, přes kterou nejede vlak
Otázka hranic zůstává nejcitlivějším nervovým bodem celého konfliktu. Rusko, povzbuzené nedávným prohlášením ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že Západ musí uznat „realitu na bojišti“, odmítá z obsazených oblastí ustoupit. Pro Moskvu je současný stav vítězstvím, které hodlá zpečetit.
Zelenskyj však v rozhovoru vyslal jasný vzkaz: Žádný politik nemá právo darovat ukrajinskou půdu bez souhlasu jejích obyvatel. Jakýkoliv ústupek bez mandátu od občanů by byl vnímán jako historická zrada. „Postoupení území bez souhlasu lidí je pro mě nepřijatelné,“ zdůraznil prezident, čímž de facto odmítl možnost „dohody o nás bez nás“.
Referendum a svobodné zóny: Poslední karta na stole?
Prezident poprvé naznačil, jak by mohl vypadat extrémně bolestivý kompromis. Připustil, že o osudu regionů jako Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží by se dalo jednat, ale pouze za jedné podmínky: všeobecné referendum.
Dalším revolučním prvkem, který se na stole objevil, je vytvoření speciální volné ekonomické zóny. Tento model by předpokládal, že obě armády ustoupí o několik kilometrů a vytvoří nárazníkové pásmo bez vojsk. „Takový model by mohl být přijatelný jen tehdy, pokud by ho lidé schválili,“ dodal Zelenskyj opatrně.
„Putinovi nevěřím ani slovo“
I přes pokrok v jednáních zůstává Zelenskyj hluboce skeptický k osobě vládce Kremlu. Podle něj Vladimir Putin o skutečný mír nestojí a diplomatické fráze používá jen jako kouřovou clonu pro přeskupení sil.
„Putin nechce úspěch pro Ukrajinu. Může říkat hezká slova, ale ve skutečnosti jim nevěřím,“ prohlásil rezolutně. Tato nedůvěra je hlavním důvodem, proč Ukrajina požaduje pro jakoukoli dohodu extrémně silné bezpečnostní záruky, které by Rusku zabránily v dalším útoku za rok či dva.
Mír pod palbou dronů
Ironií osudu probíhají tato mírová jednání v době, kdy intenzita bojů neklesá. Jen den před zveřejněním rozhovoru se Kyjev opět otřásal pod ruskými nálety. Moskva naopak obviňuje Ukrajinu z útoku drony na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti – což Kyjev kategoricky odmítá jako provokaci.
Budoucnost je nyní v rukou tří mužů: Trumpa, Zelenského a Putina. Stojíme na prahu historického průlomu, který ukončí utrpení milionů, nebo se svět musí připravit na další roky vyčerpávající války? Odpověď leží v oněch zbývajících 10 % mírového plánu, které zatím nikdo nedokázal rozseknout.
