Výsledky tak naznačují, že představa „země pro důchodce“ není jen okrajovým dojmem několika nespokojenců, ale poměrně rozšířeným vnímáním napříč společností. Přesto se pohled na situaci dramaticky mění ve chvíli, kdy se podíváme na konkrétní voličské tábory jednotlivých stran.
Vládní voliči vidí přehlížené mladé, příznivci opozice problém nevidí
Průzkum ukazuje, že politické sympatie zásadně ovlivňují, jak lidé rozložení pozornosti mezi mladé a seniory vnímají. Zatímco podporovatelé vládních stran a Pirátů jsou často přesvědčeni, že mladí voliči zůstávají v ústraní, voliči opozičních subjektů ANO a SPD mají pocit mnohem méně vyhrocený.
U Pirátů je nespokojenost zcela dominantní: drtivá většina jejich voličů – podle průzkumu až 93 % – souhlasí s tím, že strany upřednostňují seniory před mladší generací. Podobný, i když o něco mírnější trend se objevuje také u voličů hnutí STAN a koalice Spolu, kde rovněž převažuje přesvědčení, že důchodci jsou pro politiky atraktivnější skupinou než mladí.
Na opačném konci spektra stojí voliči opozičních hnutí ANO a SPD. Jen něco málo přes 40 % jejich podporovatelů se domnívá, že důchodci mají u stran navrch. Pro většinu voličů těchto subjektů tedy není přednostní zájem o seniory tak palčivým tématem – nebo jej alespoň nevnímají v tak vyhrocené podobě jako sympatizanti vládních stran.
Analytik Ipsosu: nejde o kritiku jedné strany, ale o pocit přehlížených
Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák upozorňuje, že výsledky průzkumu nejsou přímým útokem na konkrétní politické subjekty, ale spíše odrazem obecného klimatu ve společnosti. Podle něj voliči často hodnotí situaci prizmatem vlastního politického přesvědčení a osobní zkušenosti.
Kormaňák vysvětluje, že příznivci opozičních stran mají častěji dojem, že mladí už dnes dostávají v politické debatě dost prostoru, zatímco voliči vládních stran tento obraz vidí zcela opačně – podle nich by se politické subjekty měly mladým věnovat výrazně více.
Výzkum se přitom nezaměřoval na hodnocení jednotlivých stran, ale na vnímání celkové situace v České republice. Jak upozorňuje analytik, v datech se promítá především pocit části společnosti, že je opomíjená a že s ní politici málo komunikují. Tento dojem se týká zejména mladších a vzdělanějších voličů.
Role věku a vzdělání: čím mladší a vzdělanější, tím větší nespokojenost
Průzkum zároveň ukazuje, že věk a vzdělání hrají v hodnocení přístupu stran k mladým zásadní roli. Mladší lidé mnohem častěji než starší generace uvádějí, že by politické subjekty měly více reflektovat jejich potřeby a životní situaci – ať už jde o bydlení, pracovní příležitosti, nebo dostupnost kvalitního vzdělání.
Podobný trend je patrný i v oblasti vzdělání. Respondenti s vyšším vzděláním jsou kritičtější k tomu, jak se strany věnují mladým voličům než lidé se základním vzděláním. Právě vzdělanější část populace má silnější dojem, že mladí nejsou v politické debatě zastoupeni adekvátně své váze ve společnosti a budoucí roli v ekonomice země.
Voličská základna stran: kde převažují mladí a kde senioři
Rozložení voličů podle věku navíc dlouhodobě ukazuje, proč jsou některé strany v otázce mladých voličů citlivější než jiné. Pět stran bývalé vládní koalice má tradičně silnější zastoupení mezi mladšími voliči, kteří častěji žijí ve městech, mají vyšší vzdělání a intenzivněji sledují veřejné dění online.
Naopak hnutí ANO se dlouhodobě opírá o výrazně starší voličskou základnu, včetně velkého podílu důchodců. Tito voliči jsou pro hnutí klíčoví a tvoří pevné jádro jeho podpory. Není proto překvapivé, že právě mezi sympatizanty ANO je pocit, že se politici věnují především seniorům, slabší než u voličů stran, které cílí na mladší publikum.
Přesto se i ANO v posledních letech snaží systematicky pronikat k mladším ročníkům. Dělá to zejména prostřednictvím akcí a kampaní, které mají mladé lidi oslovit méně formálním způsobem – od promítání v kinech přes kvízy s předsedou hnutí Andrejem Babišem až po spolupráci s influencery na sociálních sítích. Tyto aktivity mají zjemnit image hnutí jako „strany pro důchodce“ a ukázat, že chce být relevantní i pro generaci, která teprve vstupuje na pracovní trh.
Strany a mladí v kampani: většina Čechů říká, že to nestačí
Průzkum Ipsosu se nezastavil jen u otázky, komu se strany věnují obecně, ale zkoumal i vnímání volebních kampaní. Výsledek je pro politické marketingové týmy nepříjemným varováním: jen necelých 30 % Čechů se domnívá, že se strany v kampaních dostatečně zaměřují na mladé voliče.
Rozdíly mezi jednotlivými voličskými tábory jsou i zde výrazné. Voliči Pirátů a koalice Spolu považují zaměření kampaní na mladé za dostatečné pouze zhruba z jedné pětiny, což potvrzuje jejich celkově kritičtější pohled na přístup politiky k mladší generaci. Naopak mezi voliči ANO je s mírou pozornosti vůči mladým v kampaních spokojeno asi 40 % dotázaných, u SPD dokonce 47 %.
Šedesát procent národa chce, aby politici mladé oslovovali více
Navzdory rozdílným pohledům jednotlivých voličských skupin se v jedné věci veřejnost shoduje poměrně jasně: většina Čechů očekává, že se strany začnou mladým věnovat intenzivněji. Podle průzkumu si 60 % respondentů myslí, že by se politické subjekty měly na mladé voliče zaměřovat více než dosud.
Tento požadavek silně zaznívá především od voličů STAN, Pirátů a koalice Spolu, tedy stran, které tradičně čerpají podporu z městského a vzdělanějšího prostředí a mají mezi svými příznivci nadprůměrný podíl mladších lidí. Mezi podporovateli SPD s tímto názorem souhlasí zhruba polovina voličů, což je ve srovnání s ostatními tábory méně, přesto však nejde o zanedbatelný podíl.
Data z průzkumu tak vysílají politikům jasný signál: mladá generace nechce zůstat jen tichým přihlížejícím, který je v kampaních připomenut jednou za čtyři roky několika slogany na sociálních sítích. Očekává dlouhodobý zájem, konkrétní řešení a reálný dialog – nikoli jen symbolické gesto.
