Profesor MUDr. Ranko Raičević, předseda Sdružení neurologů západního Balkánu, upozorňuje, že v některých regionech je situace alarmující: každých 20 minut tam dojde u jednoho člověka k mrtvici a každou hodinu jeden pacient na její následky umírá. Tím se mrtvice řadí mezi tři nejčastější příčiny úmrtí.
Neurologové přitom stále častěji zdůrazňují, že za tímto dramatickým trendem nestojí jen genetika nebo vyšší věk, ale především moderní způsob života, který přináší nadbytek kalorií, minimum pohybu a trvalý psychický tlak.
Tři hlavní viníci: sůl, cukr a stres
Experti upozorňují na trojici faktorů, které spolu nebezpečně souvisejí a navzájem se posilují. Jde o:
• nadměrný příjem soli
• nadměrný příjem cukru
• chronický stres
Tyto tři prvky se v běžném životě často kombinují: slané polotovary a fast food, sladké nápoje či dezerty a k tomu neustálý tlak v práci i doma. Výsledek? Cévní systém je dlouhodobě přetěžován a opotřebovává se mnohem rychleji, než je tělo schopno opravovat vzniklé škody.
Sůl: tichý ničitel cév, který se skrývá v každém jídle
O škodlivosti nadbytku soli se mluví roky, přesto její spotřeba zůstává vysoko nad doporučenými hodnotami. Největší problém nepředstavuje solnička na stole, ale sůl ukrytá v průmyslově zpracovaných potravinách a v restauracích.
Neurologička Dr. Pinki Chaterpal z nemocnice Fortis Vasant Kunj vysvětluje, že nadbytek sodíku vede k postupnému zvýšení krevního tlaku a k poškození cévních stěn. Cévní stěny se stávají tužšími a lumen cévy se zužuje, což výrazně zvyšuje riziko jejich uzávěru a následné mozkové příhody.
Vysoký krevní tlak už dávno není problémem pouze seniorů. Stále častěji se objevuje u lidí ve věku kolem třiceti až čtyřiceti let, kteří tráví dlouhé hodiny v práci, živí se rychlým občerstvením a sahají po slaných snackech, instantních polévkách nebo hotových jídlech. Pokud si člověk vědomě nesníží příjem soli, riziko s přibývajícím věkem dramaticky roste.
Cukr: sladká past s tvrdými následky
Dalším zásadním faktorem je nadměrná konzumace cukru, která poškozuje cévy jiným, ale stejně nebezpečným způsobem. Vysoký příjem jednoduchých cukrů přispívá ke vzniku inzulinové rezistence a následně cukrovky 2. typu, která je sama o sobě významným rizikovým faktorem mrtvice.
Cukr se přitom často skrývá v potravinách, které se na první pohled tváří jako součást zdravého životního stylu – v cereáliích, proteinových tyčinkách, ochucených jogurtech či ovocných nápojích a džusech. Člověk tak může přijmout velké množství cukru, aniž by si to uvědomoval.
Když se vysoká hladina cukru v krvi spojí s vysokým krevním tlakem, cévy jsou vystaveny dvojímu náporu – chemickému i mechanickému. To urychluje jejich poškozování a zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k uzávěru nebo prasknutí cévy v mozku.
„Kombinace hypertenze a cukrovky je mimořádně nebezpečná, protože urychluje poškozování cév na několika úrovních,“ upozorňuje Dr. Chaterpal. Její slova platí bez ohledu na jazyk: spojení vysokého tlaku a cukrovky je pro cévy doslova devastující.
Stres: skrytý spouštěč, který ničí tělo i hlavu
Ani sebelepší jídelníček nedokáže zcela vyvážit škody, které způsobuje dlouhodobý psychický stres. Ten se netýká pouze psychiky – má přímý dopad na fungování celého organismu, včetně cévního systému.
Při stresu se do krve vyplavují hormony jako kortizol a adrenalin. Ty zvyšují krevní tlak, zrychlují srdeční tep a připravují tělo na „boj nebo útěk“. Krátkodobě může být tato reakce užitečná, ale pokud trvá měsíce či roky, cévy jsou neustále vystaveny nadměrnému tlaku a jejich stěny se postupně oslabují.
Chronický stres navíc často vede k dalším nezdravým návykům – lidé vynechávají jídla nebo jedí ve spěchu, ponocují, málo spí, zanedbávají pohyb a častěji sahají po alkoholu, cigaretách či sladkostech.
Kromě toho vede k nezdravým návykům – vynechávání jídel, rychlému jedení, nedostatku spánku a pohybu.
„Stres není jen psychický stav – má reálné fyziologické následky na cévy a srdce,“ dodává odbornice. Právě propojení psychiky a fyzického zdraví bývá často podceňováno, přestože pro riziko mrtvice hraje zásadní roli.
Moderní život jako dokonalá bouře pro cévy
Dnešní životní styl vytváří pro vznik cévních onemocnění doslova ideální podmínky. Dlouhé sezení v kanceláři, práce u počítače, nepravidelné a uspěchané stravování, fast food, sladké nápoje, nedostatek spánku a neustálé sledování obrazovek – to vše tvoří nebezpečný koktejl.
Nezdravé jídlo zvyšuje krevní tlak i hladinu cukru v krvi, stres tyto hodnoty dál zhoršuje a nedostatek kvalitního spánku brání tomu, aby se tělo dokázalo regenerovat. Cévy postupně ztrácejí pružnost, zužují se a snadněji se v nich tvoří krevní sraženiny. Výsledkem je výrazně vyšší riziko mozkové příhody i u lidí v produktivním věku.
Varovné signály: kdy okamžitě volat pomoc
Odborníci zdůrazňují, že u mrtvice rozhodují minuty. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší je šance na záchranu života i na menší trvalé následky. Proto je zásadní znát typické příznaky, které by nikdo neměl ignorovat.
Upozorňující příznaky:
• náhlé ochrnutí jedné poloviny těla
• poruchy řeči nebo neschopnost mluvit srozumitelně
• pokleslý koutek úst na jedné straně
• náhlá zmatečnost, dezorientace či potíže s porozuměním řeči
Při výskytu těchto příznaků je nutné okamžitě volat záchrannou službu a nečekat, zda potíže samy odezní. Každá minuta může rozhodovat o tom, zda člověk zůstane soběstačný, nebo bude trvale odkázán na pomoc okolí.
Prevence: malé změny, které mohou zachránit život
Následky mrtvice bývají často trvalé a mohou výrazně ovlivnit řeč, pohyb, paměť i schopnost vykonávat běžné denní činnosti. Právě proto neurologové neustále zdůrazňují, že nejúčinnější „léčbou“ mrtvice je prevence.
Dobrou zprávou je, že k výraznému snížení rizika nejsou nutné extrémní diety ani drastické zásahy do života. Klíčové je upravit několik základních návyků a ty následně dlouhodobě dodržovat.
Pět kroků k ochraně mozku
Pět jednoduchých kroků, které mohou výrazně snížit riziko:
• omezit příjem soli a průmyslově zpracovaných potravin
• snížit spotřebu cukru – dávat přednost vodě před slazenými nápoji
• zařadit pohyb každý den – i 30 minut svižné chůze má významný efekt
• vědomě pracovat se stresem – dopřát si kvalitní spánek, dělat pauzy bez obrazovek, zkusit dechová či relaxační cvičení
• pravidelně kontrolovat krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu
„Nejsou nutné drastické zásahy – malé, ale pravidelné změny dokážou dlouhodobě chránit mozek,“ zdůrazňuje Dr. Chaterpal. Podle neurologů je právě konzistence v drobných úpravách chování tím, co v horizontu let rozhoduje o stavu cév.
Její závěrečné poselství je jednoznačné: to, co dnes považujeme za „normální“ – hodně soli, hodně cukru a neustálý stres – rozhodně není neškodné jen proto, že tak žije většina společnosti. Pokud tyto faktory včas rozpoznáme a začneme je postupně omezovat, můžeme si výrazně zvýšit šanci na delší a kvalitnější život, zejména po čtyřicítce.
Upozornění: prevence neznamená samoléčbu
Odborníci zároveň připomínají, že žádný článek ani rada na internetu nemůže nahradit individuální lékařskou konzultaci. Při podezření na vysoký tlak, cukrovku, poruchy rytmu srdce nebo jiné potíže je nutné obrátit se na lékaře a řídit se jeho doporučeními.
Upozornění: Text má informačně-vzdělávací charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou konzultaci. Před použitím jakýchkoli doporučení se poraďte s lékařem.
