Já pracovala jako projektová manažerka v softwarové firmě. Měla jsem stabilní příjem a snažila se, aby našim dětem nic nechybělo. Alexej měl dobrou práci v logistice a vedli jsme spokojený život. Alespoň jsem si to myslela.
Šokující diagnóza
Jednoho dne přišel domů dřív než obvykle. Byl bledý, nervózní, v ruce držel složku s lékařskými zprávami. „Leno… mám svalovou dystrofii,“ řekl tiše. Přinesl mi výsledky testů, lékařské zprávy, všechno vypadalo důvěryhodně. Prý už nemůže dál pracovat a bude potřebovat nákladnou léčbu.
Byla jsem v šoku. Ale i když mě svírala úzkost z budoucnosti, ihned jsem se rozhodla, že ho podpořím. Slíbil, že bude chodit na procedury, zatímco já jsem začala shánět druhou práci, abychom zvládli pokrýt všechny výdaje. Po večerech jsem myla nádobí v restauraci a všechny peníze odevzdávala Alexejovi na jeho „léčbu“.
Podezření se vkrádá
Měsíce plynuly. Alexej byl stále v dobré náladě, vypadalo to, že mu léčba svědčí. Čím víc jsem se dřela, tím byl spokojenější. Jenže pak přišel zlom.
Jednoho večera mě cestou do práce zastavilo bílé SUV. Za volantem seděla neznámá žena, která mi klidně řekla: „Podívejte se, kam váš manžel chodí na své léčby. A podívejte se na jeho bankovní výpisy.“
Byla jsem v šoku. Proč by mi cizí žena něco takového říkala? Kdo to vůbec je?
Odhalení pravdy
Doma jsem s třesoucíma rukama sedla k jeho notebooku a prohlédla si jeho bankovní výpisy. To, co jsem tam našla, mě paralyzovalo. Nebylo tam nic, co by souviselo s lékařskou péčí. Žádné účty za nemocnici, žádné léky, žádná klinika. Místo toho samé luxusní večeře, golfové kluby, drahá móda, víkendové pobyty v hotelech.
Celou noc jsem nespala. Druhý den jsem se rozhodla ho sledovat. Měl jít na „speciální léčebnou proceduru“. Místo kliniky ale zamířil do baru v centru města, kde se smál a popíjel s kamarády. Zaslechla jsem, jak se chlubí: „Manželka mi všechno věří. Přestala pracovat za mě. A já? Užívám si volna jako nikdy předtím.“
Jeho slova mě bodala do srdce jako tisíce nožů.
Pomsta a rozchod
Když jsem se vracela, znovu na mě čekalo bílé SUV. Ta neznámá žena mi vysvětlila, že je přítelkyní jednoho z jeho kumpánů. Když zjistila, co Alexej provádí, nemohla prý dál mlčet.
Doma jsem neřekla ani slovo. Pořád si hrál na nemocného. Druhý den jsem ale začala jednat. Zavolala jsem do jeho bývalé práce a zařídila jeho návrat. Zamrazila jsem náš společný účet a zbylé peníze přesměrovala na hypotéku a na nový účet na své jméno.
Pak jsem mu poslala zprávu: „Alexeji, léčit by ses měl z vlastní chamtivosti a lží. Domů už nechoď.“
Sbalila jsem děti a odešla k rodičům. Následoval rozvod, který mi pomohl definitivně zavřít tuto bolestivou kapitolu života.
Poučení?
I v manželství musíte dávat pozor. Někdy lidé, kterým bezmezně důvěřujeme, skrývají děsivá tajemství. Já jsem se díky tomu naučila, že pravda může bolet, ale svoboda, kterou přináší, je k nezaplacení.
