Na rizika spojená se spánkem v ponožkách upozorňuje chirurg Armen Avakjan. Podle něj tento na první pohled nevinný zvyk může u některých pacientů spustit řetězec událostí, které skončí až infekcí či nekrózou – tedy odumíráním a rozpadem tkáně. Zvlášť ohroženou skupinou jsou lidé s některými chronickými onemocněními, především s cukrovkou.
Co přesně je mikroangiopatie a proč je tak nebezpečná?
Mikroangiopatie představuje onemocnění malých krevních cév, při němž jsou kapiláry – nejjemnější cévy v těle – postupně poškozovány a zanikají. Současně se mění jejich vnitřní stavba, cévní stěna ztrácí své původní vlastnosti a krev přestává správně proudit.
Ve většině případů se mikroangiopatie rozvíjí jako následek jiných onemocnění vnitřních orgánů, často dlouhodobých a neléčených či špatně kompenzovaných. Důsledkem jsou poruchy krevního oběhu, zvýšené riziko trombózy a v krajních případech i nekróza tkání. Postižené oblasti pak mohou trpět nedostatkem kyslíku a živin, což výrazně zhoršuje schopnost organismu hojit i drobná poranění.
Mikroangiopatie a cukrovka: nebezpečné spojení
Chirurg Armen Avakjan zdůrazňuje, že zvlášť rizikovou skupinou jsou lidé s diabetem. U pacientů s cukrovkou se totiž mikroangiopatie vyskytuje velmi často jako jedna z chronických komplikací onemocnění. Drobné cévy, zejména v dolních končetinách, jsou poškozené a kůže je mnohem zranitelnější.
Právě u těchto osob může spánek v ponožkách představovat problém. Uzavřené, teplé a často i vlhké prostředí vytváří ideální podmínky pro množení bakterií a plísní. Pokud je navíc prokrvení nohou zhoršené, tělo se hůře brání infekcím a i malý problém se může rychle změnit v závažný zdravotní stav.
„Při tomto onemocnění jsou ochranné funkce kůže na chodidlech oslabené a krevní oběh v nohách je výrazně horší než u zdravého člověka. Nošení ponožek během noci může u takových pacientů snadno vést k infekcím, které se velmi obtížně léčí,“ vysvětluje odborník.
Proč mohou ponožky v noci škodit právě diabetikům
U člověka trpícího mikroangiopatií, typicky v souvislosti s diabetem, je kůže na chodidlech mimořádně citlivá a méně odolná. Jakékoli tření, tlak švu ponožky, drobný otlak či nepostřehnutelné poranění se mohou stát vstupní branou infekce. Noční ponožky, zejména pokud nejsou volné, mohou tento tlak zvyšovat a bránit volnému proudění krve.
V uzavřeném prostoru ponožky se hromadí vlhkost a teplo, což podporuje rozvoj bakteriálních a plísňových infekcí. U zdravého člověka si organismus s takovým problémem většinou poradí. U pacienta s mikroangiopatií je však reakce těla oslabená a infekce se může šířit rychleji a zasáhnout hlubší struktury tkáně.
V nejzávažnějších případech pak může dojít k situaci, kdy špatně prokrvená tkáň nedostává dostatek kyslíku, odumírá a vzniká nekróza. Takový stav často vyžaduje intenzivní léčbu, někdy i chirurgický zákrok, a může vést k trvalým následkům.
Kdo by měl být při nošení ponožek na spaní obezřetný
Závěr odborníků je jednoznačný: pro lidi s diabetem a s podezřením či potvrzenou mikroangiopatií není spánek v ponožkách vhodnou volbou. Tito pacienti by měli věnovat zvýšenou pozornost péči o nohy, pravidelně kontrolovat stav kůže na chodidlech a vyhýbat se všemu, co by mohlo zhoršit prokrvení nebo narušit ochrannou bariéru kůže.
Pokud mají tito lidé v noci studené nohy, je podle lékařů bezpečnější volit jiné způsoby zahřátí – například teplou přikrývku, termofor (použitý s opatrností) nebo úpravu teploty v ložnici. Vždy je vhodné konzultovat konkrétní postup s ošetřujícím lékařem, který zná celkový zdravotní stav pacienta.
Prevence na prvním místě
Spánek v ponožkách může být pro většinu zdravých lidí jen otázkou osobního komfortu. Pro ty, kteří trpí mikroangiopatií nebo cukrovkou, se ale může stát spouštěčem vážných komplikací. Zdrojem problému nemusí být samotné ponožky, ale kombinace zhoršeného krevního oběhu, oslabené kůže a uzavřeného, vlhkého prostředí.
Odborníci proto doporučují, aby si rizikoví pacienti tento zvyk dobře rozmysleli a v případě nejistoty se poradili s lékařem. Zanedbané drobné potíže s chodidly mohou v jejich případě vést k dlouhodobé léčbě a významnému zhoršení kvality života.
