Náročná práce za mřížemi
Věznice v České republice čelí mnoha problémům, od pašování zakázaných věcí, přes rvačky a drogové problémy až po opakující se přesčasy pracovníků. Český vězeňský systém má téměř 20 000 vězňů, což je čtvrtá nejvyšší míra uvěznění v Evropě. Dokumentární série se snaží ukázat konkrétní příběhy z věznic a přiblížit divákům každodenní realitu této práce.
Konkrétní příběhy
V dokumentu diváci uvidí například příběh Martina, vychovatele ve věznici, který se stará o potřeby vězňů jako civilní zaměstnanec. Dalším zajímavým příběhem je Radim, který si ve 39 letech koupil motorku, udělal zbrojní průkaz a nastoupil k vězeňské službě. Radim pracoval v sociálních službách a snaží se odsouzeným porozumět. Petra, jediná fyzioterapeutka pro vězně v České republice, je další postavou dokumentu. I když vypadá jako křehká blondýnka, boxuje a je lezeckou záchranářkou.
Natáčení a jeho výzvy
Natáčení v českých věznicích bylo pro režisérku Martinu Eretovou náročné. „Bylo to intenzivních několik měsíců. Samozřejmě se vězni předváděli. Buďto to bylo ve stylu 'Netočte mě' nebo na nás halekali z oken a chtěli nám uvařit kafe. Říkali nám klasiku, že jsou nevinní a pokazil to právník,“ popsala své zážitky z natáčení Eretová.
Mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová uvedla, že tento projekt byl možný díky předchozímu dílu Martiny Eretové, který již vězeňská služba znala. „Něco takového v českých věznicích nikdy nebylo. Ale Martina měla jeden velký benefit, protože ji ve věznicích už znali díky projektu Bez lítosti a to velmi pomohlo, že to klaplo,“ uvedla Prunerová.
Bizarní příhody a další plány
Režisérka sdílela také jeden bizarní zážitek: „Mě fascinuje, jakými způsoby se odsouzení snaží dostat do věznic nepovolené předměty, jako jsou drogy nebo telefony. Představa čtyř mobilních telefonů ve střevech jednoho z odsouzených, což se stalo, mne šokovala,“ uvedla.
Vězeňská služba trpí akutním nedostatkem pracovníků a série Ve službě: Za mřížemi by mohla pomoci tuto situaci zlepšit. Práce u vězeňské služby je psychicky i fyzicky náročná a mnoho nováčků si brzy uvědomí, že na ni nemají. „Největší odliv máme do tří let od přijetí,“ popsala Prunerová.
Režisérka Martina Eretová má v plánu další díly, které by se měly zaměřit na další profese ve věznicích, kde kromě dozorců pracují také kuchařky, lékaři a další zaměstnanci tvořící uzavřený systém.
Jak dokumentární série změní pohled veřejnosti na život za mřížemi a práci vězeňské služby? Dokáže přilákat nové pracovníky a zlepšit situaci ve věznicích?
