Vedle Polska a Maďarska se Československo vydalo cestou plošného zestátnění zemědělství a maloobchodu. Strategické kroky byly učiněny hned po válce, vrcholně v roce 1948 s převratem, který znamenal definitivní rozhodnutí pro socialistický model hospodářství. Zásobování potravinami se stalo centrálně řízenou záležitostí, ale i přesto zůstávalo problematické.
Státní plánování se soustředilo na prioritní odvětví, jako byl těžký průmysl, což v kombinaci s odmítnutím Marshallova plánu vedlo k chronickému nedostatku v potravinovém sektoru. Lístkové hospodářství a prázdné regály se staly symbolem éry. Zajímavě, i přes tyto obtíže, vznikly ikonické produkty jako Pribináček, které se staly stálicemi československých domácností.
Destalinizace a pomalý přesun k socialistickému konzumerismu přinesly určité zlepšení. Omezení lístkového hospodářství a zlepšení zásobování byly kroky správným směrem, avšak systémové problémy zůstávaly.
Zajímavým trendem byl rozmach samoobsluh, inspirovaný podobným vývojem v zemích východního bloku i Západu. Přestože samoobsluhy představovaly krok ke zmodernizování obchodu s potravinami, problémy s dodávkami a nedostatek některých zboží přetrvávaly.
Období od roku 1948 do roku 1968 představovalo v oblasti obchodu s potravinami v Československu dobu plnou výzev. Od plošného zestátnění přes lístkové hospodářství až po nástup samoobsluh a pokusy o zlepšení. I přes určité kroky k modernizaci a zlepšení zásobování zůstávaly nedostatky a omezení charakteristickým rysem tohoto období, reflektujícím širší hospodářské a politické poměry v zemi.
Platíme za jídlo v poměru k našim platům méně
Ekonomové se jednomyslně shodují, že ceny potravin jsou dnes v poměru k průměrné mzdě levnější než za socialismu. V období socialismu jsme nechávali v obchodě více peněz za chléb, máslo, salám, mléko, vejce a pivo než dnes. Zajímavé je, že některé potraviny, například salám a kuřecí maso, jsou dnes až o 75 % levnější.
Při porovnávání cen je také důležité připomenout změny ve zdanění a růst průměrné mzdy. Od roku 1989 došlo k významným změnám, které ovlivňují, kolik peněz "zůstane v kapse".
Rozdíl je v bydlení. Pokud jde o bydlení, pracujeme dnes na jeho koupi osmkrát déle než před revolucí. U masných výrobků, sladkostí a oděvů však dnes pracujeme kratší dobu.
Jak se změnila kupní síla v České republice v posledních desetiletích?
Detailní srovnání cen základních potravin v roce 1989 a dnes ukazuje zajímavý obraz ekonomického vývoje. V roce 1989, před politickými změnami, stál bochník chleba 2,80 Kčs. Dnes se jeho cena podle posledních údajů Českého statistického úřadu zvýšila na 29 Kč. Porovnáme-li tyto ceny s průměrnou mzdou, zjistíme, že zatímco v minulosti jsme si za jednu průměrnou mzdu mohli dovolit koupit 1 132 bochníků chleba, dnes by to bylo 1 265 bochníků.
Nákup másla vykazuje podobný trend. V době před listopadem 1989 bylo možné za průměrnou mzdu pořídit 79,25 kg tohoto produktu. Dnešní údaje hovoří o 200 kg másla, které si můžeme dovolit za průměrnou mzdu dnes. Za kilogram kuřecího masa jsme v roce 1989 zaplatili 30 Kčs, dnes musíme z peněženky vytáhnout v průměru 70 Kčs. Převedeno na průměrný výdělek to znamená, že pokud jsme si v minulosti mohli dovolit koupit 105 kg kuřecího masa, dnes by to bylo až 525 kg.
