Jeho umělecký přínos byl záhy rozpoznán i širší uměleckou komunitou, když za své mistrovské ztvárnění Hamleta obdržel ocenění od Literárního fondu v roce 1978. Avšak Vlachova kreativita nebyla omezena pouze na divadelní prkna. Zanechal výraznou stopu i ve filmovém světě a televizním seriálu "30 případů majora Zemana".
Navíc Oldřich Vlach přivedl k životu stovky filmových a televizních postav prostřednictvím svého talentu pro dabing, čímž znásobil svůj přínos české i světové filmografii.
Jeho bohatá kariéra však začala být postupně omezována vážnými zdravotními problémy. Už v roce 1998 se u něj začaly objevovat první závažné bolesti páteře, které se časem jen zhoršovaly. Navzdory náročným lékařským zákrokům, včetně několika operací a rehabilitace, diagnostikovali lékaři zanedbaný zánět. Situace byla o to dramatickější, že souběžně se zdravotními komplikacemi se u Oldřicha Vlacha rozvinula i rakovina, která ho dovedla až k myšlenkám na sebevraždu.
V těchto temných dnech byla Oldřichovi největší oporou jeho manželka Jana. "Nedá se popsat, co všechno pro mě moje žena udělala," dojatě vyprávěl v televizním pořadu "13. komnata". Byla to právě Jana, díky které dokázal Oldřich Vlach najít sílu překonat zdravotní a psychické obtíže a znovu se postavit na nohy.
Příběh Oldřicha Vlacha je připomínkou odhodlání, uměleckého génia, ale také nezlomné lásky a podpory, které mohou změnit průběh i těch nejtěžších životních zkoušek. Jeho životní cesta plná světel a stínů zůstává inspirací pro mnohé, ať už na prknech, která znamenají svět, či mimo ně.
