Přestaňte se obětovávat! Psychologové varují, že vaše přehnaná láska dělá z dětí lidi bez respektu

Rodič jako služebník, ne jako vzor

Podle švédského psychiatra Davida Eberharda jsme vytvořili generaci „malých tyranů“. Pokud se život rodiny točí výhradně kolem přání a nálad dítěte, dochází k nebezpečnému převrácení rolí. Dítě potřebuje v rodiči vidět pevný bod, autoritu a průvodce, nikoliv někoho, kdo mu zametá cestičku a plní každé přání na počkání.

Pokud se před dítětem chováte servilně a podřizujete mu veškerý svůj volný čas i finance, vysíláte mu jasný signál: „Moje potřeby nejsou důležité. Já nejsem důležitý/á.“ Dítě se pak nenaučí empatii ani vděčnosti. Místo toho se naučí brát vaši oběť jako samozřejmost.

Syndrom „prázdné schránky“

Mnoho matek a otců se cítí provinile, když si chtějí vyjít s přáteli nebo se věnovat svému koníčku. Odborníci jsou však neúprosní: Šťastné dítě potřebuje vidět šťastného rodiče.

• Pokud nemáte vlastní život, nemáte dítěti co předat.
• Pokud nejste schopni opustit dítě bez pocitu viny, vychováváte z něj člověka závislého na pozornosti okolí.

Skutečně zdravý vztah stojí na tom, že dítě vnímá rodiče jako samostatnou bytost s vlastními hranicemi. Když rodič dokáže říct „teď mám čas pro sebe“, učí tím dítě respektu k druhým lidem.

Neustálé poučování zabíjí zodpovědnost

Dalším nešvarem, před kterým odborníci varují, je nekonečné opakování pokynů – typicky „jdi se učit“. Bellini ve svém textu správně uvádí, že dítě to slyší napoprvé. Každé další opakování už funguje jen jako „šum v pozadí“.

Tím, že za děti neustále hlídáme jejich povinnosti, jim krademe možnost převzít za ně vlastní zodpovědnost. Zodpovědný dospělý nevyroste z někoho, kdo měl za zády neustále „připomínkovač“, ale z někoho, kdo pocítil přirozené následky svého neúspěchu.

Tragédie jménem „Ano, miláčku“

David Eberhard varuje, že skutečná tragédie nastává v momentě, kdy rodiče ustoupí ve všem. Takové děti vstupují do dospělého života s nereálným očekáváním, že se svět přizpůsobí jim. Když pak narazí na první skutečný odpor (v práci, ve vztazích), nejsou na to psychicky vybaveny.

5 pravidel, jak si udržet respekt a vychovat šťastné dítě:

1. Mějte své koníčky: Ukažte dítěti, že máte vlastní svět, který vás naplňuje.
2. Nebojte se říct NE: Hranice dávají dětem pocit bezpečí, i když proti nim protestují.
3. Neřešte za ně každou drobnost: Nechte je občas chybovat a nést následky.
4. Nepřestávejte být partnery: Vztah mezi rodiči by neměl být obětován dětem.
5. Důvěřujte jim: Přestaňte se opakovat. Věřte, že jsou schopné pochopit instrukce napoprvé.

Závěr je prostý: Pokud chcete, aby si vás vaše děti vážily, musíte si vážit sami sebe. Oběť není láska, je to rezignace na vlastní hodnotu. A tu děti vycítí dříve, než si myslíte.