1. Mír jako „pokračování války“?
Kreml tentokrát zvolil nečekaně ostrou rétoriku. Mírové plány, které zahrnují bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a přítomnost mnohonárodních sil, označila Moskva za „extrémně vzdálené realitě“. Podle ruského ministerstva zahraničí nejde o mír, ale o rafinovaný způsob, jak Ukrajinu dále militarizovat pod dohledem NATO.
Hlavní bod sváru: Moskva kategoricky odmítá rozmístění jakýchkoliv mezinárodních jednotek na ukrajinském území, i kdyby jejich úkolem bylo pouze odstrašení a udržování klidu po skončení bojů. Pro Putina je to jasný důkaz, že Západ chce na prahu Ruska vytvořit trvalou vojenskou pevnost.
2. Orešnik: Hypersonický vzkaz u hranic NATO
Slova v Kremlu podpořili činy na bojišti. Rusko poprvé masivně nasadilo svou novou pýchu – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik. Ta zasáhla cíle na západě Ukrajiny, nebezpečně blízko polských hranic.
„Použití takové zbraně kvůli vlastním halucinacím je globální hrozba,“ varuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Úder v blízkosti hranic EU a NATO není náhodný. Je to demonstrace síly, která má ukázat, že ruské rakety mohou zasáhnout jakýkoliv cíl v Evropě dříve, než stačí zareagovat protivzdušná obrana. Ukrajinský prezident Zelenskyj upozorňuje, že jde o přímou výzvu pro Varšavu, Bukurešť i Budapešť.
3. Humanitární katastrofa v přímém přenosu
Zatímco se na diplomatické úrovni bojuje o termíny, na zemi trpí civilisté. Poslední útoky dronů a raket zanechaly Kyjev v troskách.
- Tisíce domácností jsou uprostřed mrazivého ledna bez tepla a elektřiny.
- Civilní oběti: Rakety dopadající na obytné čtvrti si vyžádaly mrtvé a desítky zraněných.
- Energetický kolaps: Rusko se zjevně snaží zlomit odpor Ukrajinců tím, že z nich udělá rukojmí zimy.
4. Co bude dál? Rada bezpečnosti v pohotovosti
Situace je natolik kritická, že se dnes v New Yorku schází Rada bezpečnosti OSN. Tématem je právě ruské použití hypersonických zbraní a totální odmítnutí diplomatické cesty ze strany Kremlu.
Zatímco ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov zůstává v denním kontaktu s Washingtonem a ladí detaily možného příměří, Putinova „osa války“ staví před Evropu zásadní otázku: Lze vůbec vyjednávat s někým, kdo považuje mírové záruky za vyhlášení války?
Verdikt
Vstupujeme do týdnů, které rozhodnou o tváři Evropy na další desetiletí. Putinova sázka na Orešnik a odmítnutí diplomacie ukazují, že Kreml nehodlá ustoupit ani o milimetr. Evropa se tak musí připravit na to, že mír nebude výsledkem dohody u kulatého stolu, ale schopnosti čelit nové globální hrozbě.
