Kolorektální karcinom se nevyhýbá ani lidem ve středním věku – ba naopak. Lékaři upozorňují, že věk pacientů klesá a diagnózu stále častěji slyší i lidé, kteří by ji dříve nečekali.
Varovné signály, které není radno podceňovat
Onemocnění se může zpočátku projevovat velmi nenápadně. Přesto existují příznaky, které by měly člověka okamžitě přivést k lékaři, zejména pokud se opakují nebo přetrvávají delší dobu.
Mezi nejčastější projevy rakoviny tlustého střeva patří například:
– opakovaná nebo dlouhodobá zácpa
– průjem nebo střídání průjmu a zácpy
– změna rytmu vyprazdňování stolice
– přítomnost krve ve stolici či na toaletním papíru
– náhlé hubnutí bez zjevné příčiny
– bolesti břicha a křeče
– nevolnost a celková slabost
– chudokrevnost (anémie)
– změna vzhledu stolice (např. zúžená, „stužkovitá“ stolice)
Právě skutečnost, že se tyto potíže často přičítají „pouhým“ trávicím problémům, vede k tomu, že řada pacientů přichází k lékaři pozdě – v okamžiku, kdy je nádor již v pokročilém stadiu a léčba je složitější.
Kdo je v největším riziku? Věk, životní styl i geny
Věk patří mezi zásadní rizikové faktory. Podle lékařských pozorování se riziko kolorektálního karcinomu zvyšuje u žen po 45. roce života a u mužů už po 35. roce. Současně však odborníci upozorňují na znepokojivý trend: každoročně přibývá mladších pacientů.
Významnou roli hraje i každodenní životní styl. Vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny tlustého střeva mají lidé, kteří:
– kouří cigarety
– vyhýbají se pravidelnému pohybu
– mají jídelníček bohatý na živočišné produkty, červené a zpracované maso
– často konzumují vysoce průmyslově zpracované potraviny, polotovary a fast food
Zapomínat nelze ani na genetickou zátěž. Pokud se v rodině vyskytla rakovina tlustého střeva či konečníku, je vhodné být zvlášť obezřetný, chodit na pravidelné preventivní prohlídky a věnovat zvýšenou pozornost stravě.
Strava jako štít: jak může jídelníček ovlivnit riziko rakoviny
Výzkumy z posledních let stále častěji potvrzují, že to, co jíme, má přímý vliv na riziko nádorových onemocnění. V případě kolorektálního karcinomu se ukazuje, že rozdíl může znamenat nejen omezení škodlivých návyků, ale i zvýšení příjmu určitých prospěšných látek.
Jednou z nich je kyselina listová, známá také jako vitamín B9. Podle nedávno zveřejněných studií může strava bohatá na kyselinu listovou významně snížit pravděpodobnost vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Americká studie: vyšší příjem kyseliny listové, nižší riziko rakoviny
Odborníci se odvolávají na rozsáhlý výzkum publikovaný v prestižním časopise „American Journal of Clinical Nutrition“. Už v 90. letech byla ve Spojených státech a Kanadě zahájena kampaň, v jejímž rámci se obilné výrobky začaly obohacovat o kyselinu listovou – syntetickou formu vitamínu B9. Primárním cílem bylo chránit těhotné ženy před nedostatkem tohoto vitamínu, který je klíčový pro správný vývoj plodu.
V roce 1995 proběhl v USA rozsáhlý průzkum mezi téměř půl milionem dospělých. U každého účastníka byla na základě dotazníků a údajů o stravování odhadnuta denní dávka kyseliny listové, kterou přijímá.
Respondenti byli následně sledováni po dobu deseti let. Vědci během tohoto období zaznamenávali výskyt kolorektálního karcinomu a porovnávali jej s množstvím přijaté kyseliny listové.
Výsledek byl výrazný: lidé, kteří přijímali alespoň 900 mikrogramů kyseliny listové denně, měli nižší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku než ti, kteří přijímali méně než 200 mikrogramů denně. Studie tak naznačila, že dostatečný příjem tohoto vitamínu může hrát v prevenci zásadní roli.
Kde najdete kyselinu listovou? Poklady v běžných potravinách
Kyselina listová je přirozeně obsažena v celé řadě potravin, které lze snadno zařadit do každodenního jídelníčku. Odborníci připomínají, že nejde o žádný exotický doplněk, ale o vitamín, který může být na talíři prakticky každý den.
Mezi nejbohatší zdroje kyseliny listové patří zejména:
– vaječné žloutky
– listová zelenina (např. špenát, saláty, kapusta)
– rajčata
– červená řepa
– ořechy
– fazole a další luštěniny
– čočka
Podle současných odborných doporučení by měl dospělý člověk přijmout přibližně 400 mikrogramů kyseliny listové denně. Vyšší dávky mohou být doporučeny například těhotným ženám, vždy však po konzultaci s lékařem.
V praxi to znamená zařadit do jídelníčku více čerstvé zeleniny, luštěnin a kvalitních zdrojů bílkovin, omezit průmyslově zpracované potraviny a nahradit je co nejméně zpracovanými surovinami.
Prevence na talíři: malá změna, velký rozdíl
Rakovině tlustého střeva a konečníku nelze ve všech případech stoprocentně předejít – roli hrají i genetické faktory. Přesto lze riziko významně snížit kombinací několika kroků:
– pravidelné preventivní prohlídky a screening
– dostatek pohybu a udržování zdravé hmotnosti
– omezení kouření a nadměrné konzumace alkoholu
– strava bohatá na kyselinu listovou a další ochranné látky
– omezení červeného a zpracovaného masa a vysoce průmyslově zpracovaných potravin
Úprava jídelníčku přitom patří mezi nejrychlejší změny, které může člověk udělat sám – bez čekání, bez složitých vyšetření a bez dramatických zásahů do života. Právě dostatek vitamínu B9 může být jedním z faktorů, který v dlouhodobém horizontu rozhodne o tom, zda se z „tichého zabijáka“ stane skutečná hrozba, nebo zůstane jen rizikem, jež se nikdy nenaplní.
