Odborníci však upozorňují, že vypít po probuzení vodu, která celou noc stála otevřená u postele, není zrovna ideální nápad. Nejde přitom jen o subjektivní pocit, že taková voda chutná „zatuchle“ nebo „divně“. Za změnou chuti stojí konkrétní chemické procesy i vlivy prostředí, kterým je voda během celé noci vystavena.
Proč „odležená“ voda chutná jinak: chemie v praxi
Často se lidé domnívají, že za nepříjemnou chuť vody, která stála několik hodin v místnosti, mohou mikroorganismy. U běžné pitné vody to ale není hlavní problém. Voda sama o sobě neobsahuje cukry ani bílkoviny, tedy látky, na kterých by se mikroby dobře množily, jak je tomu například u potravin nebo sladkých nápojů.
Příčina změny chuti spočívá především v chemii. Jakmile vodu nalijete do sklenice a necháte ji delší dobu stát, začne na ni působit okolní vzduch. Vzduch obsahuje mimo jiné oxid uhličitý (CO₂), který se postupně do vody rozpouští. Čím déle voda stojí, tím více tohoto plynu absorbuje.
Rozpuštěný oxid uhličitý se ve vodě mění na kyselinu uhličitou, která následně může uvolňovat jeden nebo dva protony. Tím dochází k přeměně na uhličitany nebo hydrogenuhličitany. Tato chemická přeměna má přímý vliv na pH vody, které se postupně posouvá, a právě tato změna kyselosti či zásaditosti stojí za tím, že voda po několika hodinách už nechutná tak čerstvě jako na začátku.
Výsledkem je známý efekt: ráno má voda z nočního stolku „zvláštní“ příchuť, kterou mnoho lidí popisuje jako mdlou, zatuchlou nebo prostě nepříjemnou. Nejde o pouhý dojem – je to důsledek reálných chemických změn v tekutině.
Neviditelný koktejl prachu a bakterií
Vedle chemických procesů se u vody stojící přes noc uplatňují také faktory spojené s prostředím ložnice. Během noci je sklenice otevřená a její hladina je v přímém kontaktu s okolním vzduchem. Do vody tak mohou pronikat jemné částečky prachu, pylu, textilních vláken z povlečení nebo oblečení a další drobné nečistoty, které běžně ve vzduchu poletují.
Spolu s prachem se do vody mohou dostat i bakterie přenášené vzduchem. Ty se mohou usazovat na povrchu hladiny nebo na stěnách sklenice. I když v běžných domácích podmínkách obvykle nejde o extrémně vysoké koncentrace, je zřejmé, že voda, která několik hodin stojí otevřená, je z hlediska čistoty a hygieny na úplně jiné úrovni než čerstvě natočená voda z kohoutku.
Ložnice navíc nebývá zdaleka tak sterilní prostředí, jak si mnozí představují. Prach z nábytku, koberce, peřin či polštářů, případně srst domácích mazlíčků – to vše se může do vody během noci dostat. Každé další nadechnutí a pohyb v místnosti rozvíří vzduch, a tím i mikroskopické částice, které mají volnou cestu přímo do vaší sklenice.
Je ranní odležená voda nebezpečná pro zdraví?
Z pohledu odborníků se nedá jednoznačně říci, že by každé napití se z vody, která stála přes noc na nočním stolku, nutně znamenalo zdravotní riziko. Ve většině běžných případů není taková voda akutně nebezpečná a pravděpodobně vám po jediném napití nic dramatického nehrozí.
To ale neznamená, že je vhodné tento zvyk dlouhodobě tolerovat. Kombinace chemických změn, prachu a bakterií rozhodně nepřidává vodě na kvalitě. Odborníci proto nedoporučují dělat z ranního pití odležené vody každodenní návyk. V dlouhodobém horizontu jde o zbytečné zatěžování organismu tekutinou, která zdaleka nesplňuje představu o čistém a osvěžujícím nápoji.
Pokud jste navíc citlivější, trpíte alergiemi, máte oslabenou imunitu nebo problémy s trávením, může být taková voda pro vaše tělo ještě méně vhodná. Přítomnost prachových částic a bakterií může u těchto skupin lidí představovat větší problém než u zcela zdravých jedinců.
Co doporučují odborníci: ráno jedině čerstvou vodu
Odborníci se shodují, že nejlepší volbou po probuzení je čerstvě natočená voda, ideálně z kvalitního zdroje. Ráno je organismus dehydratovaný a potřebuje tekutiny, které mu pomohou nastartovat metabolismus a podpořit vylučování toxinů. V tom má čistá, čerstvá voda jednoznačnou výhodu.
Často se doporučuje přidat do ranní vody kousek citronu. Tím získáte mírně okyselený nápoj, který může podpořit trávení a dodat tělu trochu vitaminu C. Citron navíc zlepší chuť vody, což mnoha lidem usnadní pravidelné ranní pití.
Namísto toho, abyste po probuzení automaticky sáhli po sklenici, která stála na nočním stolku celou noc, je proto lepší vstát z postele a dojít si do kuchyně pro čerstvou vodu. Tento malý krok může mít větší význam, než se na první pohled zdá – nejen pro vaše zdraví, ale i pro celkový pocit svěžesti po ránu.
Jak si udržet komfort a přitom pít bezpečněji
Pokud se nechcete vzdát pohodlí mít vodu po ruce i v noci, existují způsoby, jak rizika alespoň částečně omezit. Místo otevřené sklenice můžete použít láhev s uzavíratelným víčkem, která zamezí přímému kontaktu vody se vzduchem a omezí množství prachu a bakterií, které se do ní dostanou.
I v takovém případě je ale vhodné láhev ráno vyprázdnit a naplnit znovu čerstvou vodou, než ji začnete během dne popíjet. Voda, která stojí dlouhé hodiny, i když je krytá, ztrácí část své svěžesti a může docházet k méně výrazným, ale stále přítomným změnám chuti i složení.
Ranní rituál, který má smysl: čerstvá voda místo odležené
Ranní hydratace patří mezi jednoduché návyky, které mohou mít výrazný vliv na celkovou kondici, soustředění i energii během dne. Rozhodující však není jen to, zda pijete, ale také co vlastně pijete. Voda, která celou noc stála na nočním stolku, je kompromisem, který se z hlediska kvality nevyplácí.
Odborníci proto radí: pokud máte žízeň v noci, napijte se, ale ráno sklenici raději vylijte a pro nový den si nachystejte čerstvou vodu. Ideálně ji doplňte plátkem citronu, případně ji pijte vlažnou, což může být pro organismus šetrnější než ledově studený nápoj přímo z lednice.
Jednoduchá změna ranního rituálu – vyměnit odleženou vodu za čerstvou – tak může být malým, ale důležitým krokem k lepší hygieně pitného režimu, příjemnějšímu probouzení a celkovému pocitu vitality hned od prvních minut nového dne.
