Mezi nejčastěji zmiňované projevy patří bolesti kloubů, bolesti hlavy, opakované infekce, kožní problémy a chronická únava. U některých lidí se po úpravě spouštěčů a celkového režimu může stav výrazně zlepšit – a právě proto se pozornost často obrací k jídelníčku.
Skrytý problém v jídelníčku: kvasinky a droždí
Jedním z často zmiňovaných faktorů, který může narušovat rovnováhu střevního prostředí, je přemnožení kvasinek. Některé kmeny kvasinek jsou přirozenou součástí mikrobiálního osídlení, problém ale nastává ve chvíli, kdy se rovnováha naruší a kvasinky začnou převládat.
V praxi může být zrádné, že kvasinky a droždí se vyskytují i v potravinách, kde je lidé nečekají. A i když se o tomto tématu mezi pacienty mluví často, ne vždy se mu dostává dostatečné pozornosti při běžných vyšetřeních. Pokud máte podezření na souvislost mezi stravou a zhoršováním potíží, je na místě řešit to s lékařem – zejména při autoimunitních diagnózách a dlouhodobých symptomech.
Pět kroků, které lidé nejčastěji zkoušejí
1) Omezte potraviny s droždím a „kvasinkové“ výrobky
Nejde jen o to, co sníte, ale také o to, co tělo skutečně vstřebá a jak na to reaguje. U citlivých lidí mohou některé běžné potraviny zhoršovat už existující obtíže. Často se zmiňují hlavně výrobky, u nichž je droždí nebo fermentace běžnou součástí výroby.
Mezi potraviny, které se v této souvislosti uvádějí, patří pečivo, muffiny, chléb, banány, pivo, víno, ocet, citrusové plody a většina sýrů. Klíčové je naučit se číst složení a rozpoznat, kde se droždí či kvasinky mohou skrývat.
2) Vysaďte nebo výrazně omezte cukr
Za jeden z nejčastějších „přikrmovačů“ kvasinek se považuje cukr. Sladké potraviny a nápoje mohou u některých lidí přispívat k tomu, že se nerovnováha ve střevě prohlubuje. Pokud se snažíte růst kvasinek utlumit, obvykle se doporučuje cukr výrazně omezit.
„Kvasinkám se daří v přítomnosti cukru… pokud chcete potlačit růst kvasinek, zastavte příjem cukru!“
3) Zařaďte potraviny a látky s „protiplísňovým“ účinkem
V rámci režimových opatření se často zmiňují přírodní látky, které mohou působit proti nežádoucímu přerůstání kvasinek a zároveň podporovat rovnováhu v trávicím traktu. Uvádí se například extrakt z grapefruitových jadérek, oreganový olej, česnek, kyselina undecylenová a kyselina kaprylová.
Současně ale platí, že některé kmeny mohou být odolnější a univerzální „zázrak“ neexistuje. Pokud máte výrazné potíže, je rozumné postup konzultovat s odborníkem a nezkoušet agresivní kombinace bez dozoru – zvlášť pokud užíváte léky nebo máte diagnostikované autoimunitní onemocnění.
4) Probiotika: ano, ale záleží na kvalitě
Probiotika patří mezi nejčastěji doporučované doplňky při snaze podpořit střevní mikrobiom. Jejich přínos se spojuje mimo jiné se schopností podporovat využití živin a „úklid“ ve střevě. Zároveň však platí, že ne všechna probiotika jsou stejná – liší se složením, počtem kultur i tím, zda je produkt vůbec životaschopný.
Pokud probiotika zvažujete, vybírejte ověřené produkty a ideálně řešte výběr s lékárníkem nebo lékařem, zejména při dlouhodobých diagnózách.
5) Přidejte vlákninu
Vláknina hraje ve zdraví střev zásadní roli. Kombinace rozpustné i nerozpustné vlákniny podporuje pravidelné vyprazdňování a zároveň vytváří prostředí, ve kterém se lépe daří prospěšným bakteriím. To může nepřímo pomáhat i s tím, aby se ve střevě méně dařilo nežádoucím mikroorganismům.
Navíc se vláknina často spojuje s podporou „dobrých“ bakterií a s odvodem látek, které mohou při nerovnováze vznikat. Prakticky to znamená častěji zařazovat zeleninu, luštěniny, celozrnné přílohy a další přirozené zdroje vlákniny – a zvyšovat množství postupně, aby to trávení zvládlo.
Kdy zbystřit a co nepodcenit
Pokud se u vás dlouhodobě vracejí potíže typu únavy, kožních problémů, bolestí nebo častých infekcí, může dávat smysl zaměřit se vedle léčby i na režim a stravu. Zvlášť u autoimunitních onemocnění ale platí, že experimenty „na vlastní pěst“ mohou někdy více uškodit než pomoci.
Nejbezpečnější cesta je sledovat reakce těla, dělat změny postupně a při výrazných obtížích vše konzultovat s lékařem. Jedno však bývá společné: omezení cukru a lepší práce se složením jídelníčku patří mezi kroky, které mohou přinést rozdíl – a to i bez extrémů.
