Na sociálních sítích, kde se svými sledujícími pravidelně sdílí jak pracovní novinky, tak osobnější postřehy, se objevila série příspěvků zachycujících atmosféru jejích narozenin. Nechyběly gratulace od fanoušků, kolegů ani blízkých, ale jeden moment všechny ostatní zcela zastínil.
Dar z Bertramky: barvy po Karlu Gottovi jako dojemný odkaz
Narozeninové gratulace tentokrát nepřišly jen v podobě květin či drobných pozorností. Mezi dárky se objevil předmět, který má pro herečku mimořádnou citovou a symbolickou hodnotu. Od Ivany Gottové obdržela olejové barvy, s nimiž kdysi maloval sám Karel Gott.
Tyto barvy, uložené léta na slavné Bertramce, nejsou v očích Michaely Kuklové obyčejnou výtvarnou pomůckou. Vnímá je jako tichý most k osobnosti, která výrazně ovlivnila českou kulturu a zanechala po sobě nesmazatelnou stopu. Přijetí takového daru vnímá jako velkou čest – a není divu, že ji gesto Ivany Gottové dojalo až k slzám.
Proč zrovna barvy? Kuklová už dávno není „jen“ herečka
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o netradiční dárek. Kdo ale Michaelu Kuklovou sleduje delší dobu, ví, že právě olejové barvy jsou pro ni tím nejosobnějším, co mohla dostat. V posledních letech se malování stalo její druhou profesí, ale především vnitřní terapií a útočištěm.
K výtvarné tvorbě se intenzivněji obrátila v době pandemie, kdy se kulturní život téměř zastavil a mnoho umělců hledalo nové cesty, jak zvládnout náročné období nejistoty a omezení. Pro Michaelu Kuklovou se plátno a barvy staly způsobem, jak zpracovat emoce, strach i samotu. Malování ji postupně pohltilo natolik, že dnes tvoří pravidelně a své obrazy sdílí s veřejností.
Malování jako meditace: únik z chaosu všedního dne
Dnes herečka otevřeně přiznává, že bez malování si svůj život už téměř neumí představit. Popisuje ho jako stav hlubokého soustředění, kdy vše okolo na chvíli přestane existovat – zůstává jen ona, plátno a barvy. V těchto chvílích prý nachází klid, který se jí v běžném shonu často nedostává.
Zároveň si ale uvědomuje, že potřebuje i opačný pól – živou energii jeviště, přímý kontakt s diváky a adrenalin, který herecká profese přináší. Právě střídání těchto dvou světů, intimního malířského ateliéru a otevřeného divadelního prostoru, jí umožňuje udržet rovnováhu.
Olejové barvy po „Mistrovi“ jako tichý dialog generací
Dar od Ivany Gottové proto vnímá Michaela Kuklová jako mnohem víc než jen vzácnou památku. Olejové barvy po Karlu Gottovi pro ni představují symbol umělecké kontinuity – jakýsi tichý dialog mezi dvěma tvůrčími dušemi, které se sice věnovaly jiným oborům, ale spojoval je cit pro emoce a potřeba tvořit.
Herečka naznačila, že by ráda ve svých obrazech nesla alespoň kousek atmosféry a energie, kterou měl legendární zpěvák. Uvědomuje si, že jde o velký závazek, ale nepůsobí to jako prázdná póza. Naopak – z jejích slov je cítit pokora a snaha s tímto neobvyklým darem naložit tak, aby nezůstal jen zavřený ve vitríně.
Po padesátce lépe než ve dvaceti: nečekaně šťastné období života
Z narozeninových ohlasů je patrné, že se Michaela Kuklová na prahu šesté dekády necítí ani unaveně, ani rezignovaně. Naopak. Otevřeně říká, že období po padesátce vnímá jako překvapivě příjemné a naplněné. Kdyby jí někdo v mládí tvrdil, že se právě v tomto věku bude cítit tak dobře, nejspíš by tomu, jak sama připouští, nevěřila.
Už dávno se netrápí snahou za každou cenu splňovat představy okolí. Místo toho si dopřává jednoduché radosti – pohodlné oblečení, klidnější tempo dne, možnost věnovat čas tomu, co ji skutečně těší. Tato civilnost a upřímnost jsou pravděpodobně jedním z důvodů, proč má u fanoušků stále tak silnou podporu.
Jednoduchá přání v komplikované době
Přestože její narozeninový den provázela radost a dojetí, Michaela Kuklová nezapomíná ani na to, co se děje za hranicemi jejího osobního světa. Její přání do dalších let jsou až překvapivě skromná: zdraví, klid a trochu více pohody pro všechny. V době plné napětí, konfliktů a nejistoty působí tato slova možná obyčejně, ale o to autentičtěji.
Příběh jejích 58. narozenin tak ukazuje, že skutečné štěstí se často neskrývá v drahých špercích či velkolepých oslavách. Někdy stačí jeden promyšlený dar, který má za sebou silný příběh – třeba obyčejné olejové barvy, jež v rukou jiné umělkyně dostávají nový život. A právě to se nyní děje na Bertramkou provoněné paletě Michaely Kuklové, která s pokorou přijímá odkaz „Mistra“ a přetváří ho v tichou, ale o to osobnější výpověď na plátně.
