Teorie biocentrismu: Život je semínko, ne květina
Profesor Lanza vysvětluje, že naše existence se nepodobá jednorázovému spálení svíčky, ale spíše životnímu cyklu rostliny. Ta uschne, aby její semena dala život novým rostlinám. Stejně tak naše tělo umírá, ale naše vědomí, naše "já", se přesouvá do jiné existence.
"Máme tendenci věřit, že život je jen aktivita uhlíku a směs molekul," říká Lanza. "A že žijeme jen omezenou dobu, pak se rozložíme a jsme pryč. Ale pokud vědomí vytváří vesmír, a ne naopak, pak se myšlenka smrti stává absurdní."
Podle biocentrismu je vědomí primární silou ve vesmíru, nikoli pouhým produktem mozku. Tím se celý náš pohled na realitu obrací vzhůru nohama! Pokud vědomí existuje nezávisle na těle, pak nemůže zemřít s ním.
Paralelní světy už nejsou jen sci-fi!
A právě zde se teorie biocentrismu protíná s nejnovějšími objevy v kvantové fyzice. Vědci z Kalifornské univerzity již dříve naznačili, že paralelní světy nejsou jen výplodem fantazie. Při studiu mikročástic zjistili, že tyto miniaturní stavební kameny reality mohou existovat ve dvou stavech současně. Jev známý jako superpozice a kvantová provázanost otevírá dveře k myšlence, že existuje nekonečné množství vesmírů, kde každá možná verze událostí se odehrává.
Naše vědomí by tak mohlo být jako kvantová informace, která se po smrti těla nepřestane existovat, ale přesune se do jiného bodu v tomto nekonečném multivesmíru.
Jaký by byl život v paralelním světě?
Představte si, že po smrti se probudíte v alternativní realitě, kde vše vypadá stejně, ale s drobnými, nebo i zásadními rozdíly. Kde vaše minulé volby vedly k jiným důsledkům, nebo kde se odehráváte jiná verze vašeho života. Tato představa je sice spekulativní, ale díky kvantové fyzice již není zcela mimo sféru možného.
- Je to jako sen, ze kterého se probudíte do dalšího snu?
- Je možné, že už teď žijeme v jednom z mnoha takových „vzkříšení“?
- Co to znamená pro náš smysl života a smrti, pokud je vše jen nekonečná transformace?
Odvaha čelit neznámu
Tyto myšlenky jsou revoluční a vyžadují odvahu přehodnotit naše nejhlubší přesvědčení. Pokud je smrt jen „otočením stránky“ a naše vědomí je nesmrtelné, pak se ztrácí velká část strachu z konce. Namísto toho se otevírá fascinující otázka: Kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme v tomto nekonečném tanci existence?
Co si myslíte vy? Je pro vás myšlenka na život v paralelních světech děsivá, nebo spíše osvobozující? Podělte se o své názory!
