První viditelný posun přišel v roce 1956, kdy se sobotní směny zkrátily na šest hodin. I když šlo „jen“ o dvě hodiny, pro mnoho lidí to byl první signál, že se pracovní režim může měnit.
Volné soboty přicházely postupně. Zlom nastal v roce 1968
V 60. letech se začalo opatrně experimentovat s volnými sobotami. Systém se uvolňoval krok za krokem: v roce 1966 připadala volná každá čtvrtá sobota, o rok později už každá druhá sobota. Definitivní zlom pak přišel v září 1968, kdy se zavedl pětidenní pracovní týden – práce od pondělí do pátku.
Pro společnost to znamenalo zásadní změnu: lidé získali pravidelný dvoudenní víkend, který se stal prostorem pro odpočinek, rodinu i cestování. Z dnešního pohledu to může působit samozřejmě, tehdy však šlo o zásah do zavedeného řádu, který se promítl do každodenního života.
Ne všude to šlo rychle: některé země rušily šestidenní týden později
Zajímavé je srovnání se zahraničím. Například v Rakousku se šestidenní pracovní týden rušil až v polovině 70. let, tedy později než v Československu. I to ukazuje, že zkracování pracovního týdne nebylo samozřejmé a probíhalo v různých zemích odlišným tempem.
Vzpomínky na pracovní soboty: i „obyčejný“ nákup mohl být výhrou
Pracovní soboty si lidé často vybavují jako povinnost, někdy však byly spojené i s drobnými událostmi, které dnes znějí téměř neuvěřitelně. Projektant Josef Šusta, který pracoval na stavbě pražského metra, si například vybavuje sobotu, kdy se mu podařilo sehnat v masně na Václavském náměstí pravou svíčkovou – tehdy vzácné zboží.
Kilo svíčkové stálo 80 korun, což byla na svou dobu vysoká částka. Přesto to pro něj znamenalo mimořádný „úlovek“ a doma z toho pak byly slavnostnější bifteky, které připravila manželka.
Proč se dříve odpočívalo hlavně v neděli: tradice i ekonomika
Myšlenka jediného dne volna má i hlubší kořeny. V evropském prostředí dlouho převládal model, kdy byl volný především sedmý den – neděle. Odpovídalo to i náboženské tradici, podle níž je den odpočinku vyhrazen právě na konec týdne. Teprve ekonomické a společenské změny ve 20. století postupně vytvořily tlak na to, aby se volno rozšířilo i na sobotu.
Dvoudenní víkend změnil Česko: start chalupářského a chatařského boomu
Jakmile se zavedl dvoudenní víkend, lidé začali volné dny využívat jinak než dříve. Výrazně posílila rekreace a s ní i fenomén, který je pro české prostředí typický dodnes: chalupaření a chataření.
Víkendy se pro mnoho rodin staly časem, kdy bylo možné odjet z města, pracovat na opravách, pěstovat na zahradě nebo si prostě jen odpočinout v přírodě. Chalupy a chaty postupně získaly status druhého domova – místa, kam se jezdí „vypnout“ a být spolu mimo každodenní shon.
Mimořádné pracovní soboty přetrvávaly ještě dlouho. Poslední byla v roce 1989
I po zavedení pětidenního týdne se však pracovní soboty úplně nevytratily. Objevovaly se jako mimořádné – například kvůli přesunům státních svátků nebo kvůli plnění plánů. Nesly i specifické názvy: podle sovětského vzoru se mluvilo o „subotnicích“, v Ostravě se zase používalo označení „mamulovky“ podle tehdejšího krajského tajemníka KSČ Miroslava Mamuly.
Postupně se však ukázalo, že podobné soboty nepřinášejí očekávaný ekonomický efekt, a jejich význam slábl. Poslední pracovní sobota v Československu se konala 11. března 1989.
Další krok? Debata o čtyřdenním pracovním týdnu sílí
Dnes se stále častěji mluví o dalším zkracování práce – tentokrát na čtyřdenní pracovní týden. Některé firmy, zejména v IT a službách, už tento model zkoušejí. Česká společnost SAB Finance zavedla čtyřdenní pracovní týden v roce 2022 a podle vlastních zkušeností hodnotí nový systém pozitivně.
Podobný krok zvažují i veřejné instituce v zahraničí – například tokijská metropolitní vláda chce kratším pracovním týdnem podpořit pracující rodiče a zároveň reagovat na dlouhodobý pokles porodnosti.
Průzkumy zároveň naznačují, že zájem je vysoký: možnost vyzkoušet čtyřdenní režim by podle zjištění uvítalo až 70 % lidí. Ekonomové přitom upozorňují, že kratší pracovní doba automaticky neznamená nižší výkon – naopak může vést k efektivnějšímu využití času.
Co nám připomíná historie pracovních sobot
Příběh pracovních sobot ukazuje, jak výrazně se může změnit každodenní život, když se upraví pracovní režim. Přechod na pětidenní týden nepřinesl jen více volného času, ale i nový způsob trávení víkendů – a mimo jiné pomohl nastartovat tradici chalup a chat, která je s českou společností spojená dodnes.
