"Pamatuješ na jezero u našeho starého domu?" zeptal se s úsměvem. "Houpali jsme se na té staré houpačce a házeli kameny."
Zmateně jsem odpověděl: "Nevím, o čem mluvíš. Nikdy jsme spolu nebydleli."
Jeho výraz ztvrdl. "Co tím myslíš? Žili jsme spolu až do pěti let. A Scruffy, ten pes, nás všude následoval."
Ztuhl jsem. "Můj otec tvrdí, že jsi dítě z jeho poměru. Dozvěděl jsem se o tobě teprve před pár dny."
Danielův obličej zesmutněl. "Počkej... myslíš si, že já jsem dítě z poměru?" Na chvíli se odmlčel, než pokračoval s temným výrazem: "Takže si nepamatuješ na TEN DEN?"
Pocítil jsem mrazení. "Ten den?"
Pomalu jsem zavrtěl hlavou. "O čem to mluvíš?"
Daniel se naklonil blíž a tiše, ale důrazně řekl: "Nejsem dítě z poměru. To ty jsi."
Srdce mi vynechalo úder.
Nervózně jsem se zasmál. "To je absurdní. Moji rodiče—"
Daniel mě přerušil: "Pamatuji si všechno, ale ty... ty ne, že?"
Otevřel jsem ústa, ale slova nepřicházela.
"Bylo ti pět, když tě vzali," zašeptal. "Žili jsme spolu. Byli jsme rodina. A pak, jednoho dne, jsi prostě... zmizel."
Cítil jsem nevolnost. "To nedává smysl. Moji rodiče mě vychovávali, Danieli. Jsou spolu desítky let."
Daniel pevně sevřel čelist. "Možná jsou teď tvoji rodiče, ale nebyli vždy."
Krev mi bušila v uších.
"Co se stalo?" zašeptal jsem.
Daniel prudce vydechl. "Jednoho dne tě naše máma vzala do parku. Otočila se na vteřinu... a když se podívala zpět, byl jsi pryč."
Těžce jsem polkl. "Pryč?"
Daniel přikývl.
"Hledali tě všude. Máma si to nikdy neodpustila. Vždy říkala, že tě měla držet za ruku, že kdyby se otočila o vteřinu dřív..." Jeho hlas se zlomil. "Myslela si, že jsi byl unesen."
Cítil jsem, jak se mi podlamují nohy.
"Lžeš," zašeptal jsem. "Můj otec—"
Daniel vytáhl telefon, prolistoval ho a podal mi ho.
Na obrazovce se objevil starý zrnitý snímek dvou chlapců stojících před houpačkou, držících se za ruce.
Jeden z nich jsem byl já.
Žaludek se mi sevřel.
Vše, co jsem dosud věděl o svém životě, bylo náhle zpochybněno.
Danielův hlas byl jemný, ale pevný.
"Naše máma tě nikdy nepřestala hledat."
Zavřel jsem oči, dech se mi zrychlil.
Pokud měl Daniel pravdu, celý můj život—celá moje identita—byla lží.
A muž, kterého jsem nazýval otcem?
Nejenže měl poměr.
On mě unesl.
