1. Veřejná pitva vlastního charakteru: „Já to prostě nedokážu“
Mnoho lidí používá sebekritiku jako obranný mechanismus. Řeknou: „Jsem hrozný chaotik,“ nebo „Já se všeho hned leknu,“ aby předešli kritice ostatních. Jenže efekt je opačný.
- Co se děje v hlavách ostatních: Pokud o sobě prohlásíte, že jste zbabělci nebo neschopní se soustředit, lidé vám uvěří. Šéf vám nesvěří klíčový projekt, kolegové s vámi nebudou chtít jít do týmu a přátelé vás přestanou brát vážně.
- Psychologický fakt: Lidé potřebují mít vedle sebe někoho, kdo se alespoň pokouší být silný. Jakmile se sami onlepkujete jako „slabí“, ztrácíte status partnera a stáváte se přítěží.
2. Finanční nahota: Lítost je nepřítelem respektu
Peníze jsou ve společnosti vnímány jako symbol kontroly nad vlastním životem. Stěžovat si na dluhy, exekuce nebo na to, že „nemáte ani na nové boty“, je společenská sebevražda.
- Proč to nedělat: Finanční problémy nevyvolávají v lidech obdiv k vaší upřímnosti, ale lítost. A pamatujte si jednu věc: Lítost je pravým opakem respektu. Nikdo nechce spolupracovat s někým, kdo nedokáže uřídit ani vlastní peněženku.
- Dopad na vztahy: Partner s vámi může žít v chudobě, ale jen těžko bude žít s někým, kdo se v té chudobě neustále „máchá“ a stěžuje si na ni, aniž by s tím něco dělal. Bezradnost není sexy.
3. Biologická kapitulace: Neustálé „fňukání“ nad zdravím
Zdraví je váš základní kapitál. Pokud si neustále stěžujete na bolavá záda, úzkosti nebo to, že se „brzy rozpadnete“, vysíláte signál, že nejste schopni spravovat ani svůj vlastní biologický chrám.
- Signál nespolehlivosti: Zní to drsně, ale člověk, který nezvládá své tělo, je okolím vnímán jako někdo, kdo nezvládne nic jiného. Ve vztazích to ničí pocit bezpečí. Váš partner nebo přítel se potřebuje cítit v bezpečí, a ne mít strach, že se vedle vás každou chvíli něco zhroutí.
- Pravidlo silných: Zdravotní problémy řešte s lékařem nebo terapeutem. Před světem buďte tím, kdo bojuje a kdo investuje do své síly.
Jak z toho ven?
Neznamená to, že musíte být bezcitný robot. Jde o to, komu a jak své rány odhalujete.
- Sdílení vs. Stěžování: Je v pořádku říct blízkému člověku: „Mám teď těžké období, hledám cestu, jak z toho ven.“ To je projev síly.
- Veřejné fňukání: Je naprosto nepřípustné říkat: „Jsem v koncích, všechno je špatně a já nevím, co s tím.“ To je projev slabosti.
Pamatujte na citát Alfreda Adlera: „Způsob, jakým se člověk chová pod tlakem, odhaluje jeho pravou povahu.“ Pokud chcete, aby si vás lidé vážili, buďte tím, kdo i v bouři drží hlavu vzhůru. Ti, co si nejmíň stěžují, mají obvykle nejvíc respektu – a nakonec i nejvíc peněz a štěstí.
