Rodina, která navenek působila zcela obyčejně a spokojeně, se během několika měsíců rozpadla na kusy. Matka si dlouho nechtěla připustit, že se s jejím dospělým synem děje něco znepokojivého – hubnutí, pozdní návraty z práce, odcizení od dětí. Až neohlášená sobotní návštěva odhalila pravdu, která ji doslova srazila na kolena: v synově tašce našla svazek směnek na astronomické částky a pod jednou z nich byl podpis její osmileté vnučky. Jak se z „dobrého chlapce“ může stát člověk, který vlastní dítě použije jako zástavu za dluhy?
Vzorový syn, spořádané manželství a obyčejný rodinný život
Vypravěčka příběhu popisuje svého syna jako muže, na kterého byla vždy hrdá. Je mu třicet osm let, má vysokoškolské vzdělání, dobře placenou práci ve stavební firmě a rodinu, která se zvenčí jeví jako zcela standardní: manželka, dvě děti, stabilní příjem, běžné starosti. Vše nasvědčovalo tomu, že jde o „dobrého chlapce“, jak o něm matka dlouhé roky přemýšlela.
