Podle vědců se lidstvo řítí do situace, kdy se odolnost bakterií vůči antibiotikům (tzv. antibiotická rezistence) stane jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Odborníci upozorňují, že antibiotika používáme častěji, než je skutečně nutné, a tím vytváříme ideální podmínky pro vznik kmenů bakterií, které na běžně dostupné léky přestávají reagovat.
Průlomová studie: co odhalil výzkum na myších
Na rizika spojená s užíváním antibiotik nyní výrazně upozornila studie vědců z Flindersovy univerzity a z Jihoaustralského institutu zdravotnictví a lékařského výzkumu. Tým se zaměřil na vztah mezi střevním mikrobiómem a délkou života a jako model zvolil laboratorní myši.
Výsledky byly zveřejněny v prestižním časopise Cell Reports a vědci je označují za zásadní. Jde totiž o první studii na světě, která dlouhodobě sledovala účinky vystavení zdravých myší antibiotikům v raném věku v průběhu celého jejich normálního života, nikoli jen v omezeném časovém úseku.
Proč je tato studie jiná než ostatní
Vedoucí výzkumu, profesor David Lynn, připomíná, že dosavadní práce zkoumající souvislost mezi střevní mikroflórou a délkou života byly omezené.
„Toto je poprvé, co jsme sledovali vliv změn ve střevním mikrobiómu v důsledku užívání antibiotik v raném věku na myši během jejich normálního života,“ uvádí profesor Lynn.
Dřívější studie se často soustředily na bezobratlé živočichy nebo geneticky upravené myši se zkrácenou životností. Nový výzkum tedy přináší mnohem realističtější obraz toho, co by se mohlo dít v organismu savců – a potenciálně i lidí – při zásahu do střevního mikrobiómu v dětství či raném věku.
Střevní mikrobióm pod tlakem: co antibiotika způsobí uvnitř těla
Podstatou zjištění je změna struktury střevního mikrobiómu po nasazení antibiotik. Jednoduše řečeno, antibiotika naruší přirozené složení střevních bakterií, sníží jejich rozmanitost a následně dojde k „přestavbě“ celého systému.
Vědci popsali, že po podání antibiotik se střevo myší znovu osídlilo jedním ze dvou dominantních typů mikrobioty, které označili jako „PAM I“ a „PAM II“. Tyto dva typy přitom vykazovaly zásadně odlišný vliv na zdraví zvířat v pozdějším věku.
Dlouhodobé změny imunity a metabolismu
Myši, u nichž se po léčbě antibiotiky vytvořil typ mikrobiómu označený jako PAM II, na tom byly v dospělosti výrazně hůře.
„Myši s mikrobiómem PAM II vykazovaly v pozdějším věku zvýšenou inzulinovou rezistenci, což naznačuje metabolickou dysfunkci, a také výrazně vyšší úrovně zánětu v několika různých tkáních, včetně krve, jater a mozku,“ upozorňuje profesor Lynn a dodává: „Myši s PAM II umíraly přibližně dvakrát častěji ve srovnání s hlodavci, kteří byli znovu osídleni mikrobiotou PAM I, přestože obě skupiny byly vystaveny stejným antibiotikům.“
To znamená, že rozdílné složení střevních bakterií po zásahu antibiotiky může ovlivnit nejen metabolismus a imunitu, ale dokonce i celkovou délku života. Zánět v krvi, játrech či mozku, který vědci u myší s mikrobiómem PAM II pozorovali, je přitom faktorem spojeným s celou řadou civilizačních chorob.
Na vině není jen lék, ale to, co po něm v těle zůstane
Aby si výzkumníci ověřili, zda za zjištěné rozdíly může skutečně změněný mikrobióm a nikoli samotné antibiotikum, provedli další experiment na myších bez přirozeného mikrobiómu. Tím dokázali, že klíčovým faktorem nejsou přímo léky, ale nově vytvořené složení střevních bakterií po léčbě.
Výsledky tak podtrhují, že každé nasazení antibiotik představuje hluboký zásah do vnitřního ekosystému organismu, který může mít dlouhodobé důsledky, zejména pokud k němu dochází v raném věku, kdy se imunitní systém teprve vyvíjí.
Varování lékařů: nadužívání antibiotik se nám může krutě vrátit
Odborníci proto stále hlasitěji varují před praxí, kdy pacienti – a někdy i lékaři – sahají po antibiotikách při každém náznaku nemoci. Zbytečné předepisování těchto léků u virových infekcí, lehkých onemocnění či bez laboratorního potvrzení bakteriální příčiny je podle nich cestou k budoucí zdravotní katastrofě.
Pokud se trend nadužívání antibiotik nezmění, mohou v blízké budoucnosti lidé umírat i na relativně banální zranění nebo běžné infekce, které dnes považujeme za snadno léčitelné. Bakterie, které si vůči lékům vytvoří rezistenci, totiž nebude čím účinně léčit.
Hrozivá prognóza: do roku 2040 až dva miliony úmrtí navíc
Odhady odborníků jsou alarmující. Do roku 2040 by se počet úmrtí spojených s rezistencí na antibiotika mohl zvýšit až o dva miliony lidí napříč všemi věkovými kategoriemi, a to ve 33 sledovaných zemích. A nejde o hypotetickou hrozbu někde v daleké budoucnosti – lidé už dnes umírají na infekce, které byly v minulosti díky antibiotikům dobře léčitelné.
Rostoucí antibiotická rezistence tak může postupně vrátit medicínu o desítky let zpět, do doby, kdy běžný zápal plic nebo pooperační infekce znamenaly reálné ohrožení života. Znepokojivé je, že tempo, jakým se rezistentní kmeny bakterií šíří, je výrazně rychlejší než vývoj nových typů antibiotik.
Co z toho plyne pro pacienty i lékaře
Studie z Austrálie nepřináší jednoduchý návod, ale vysílá jasný signál: antibiotika musí být používána s maximální rozvahou. Nemají být první volbou při každém nachlazení, ale cíleným nástrojem v případech, kdy jsou skutečně nezbytná a kde je prokázána bakteriální příčina onemocnění.
Pro pacienty z toho vyplývá, že by neměli na antibiotikách trvat za každou cenu a rozhodně by neměli dobírat staré zásoby léků „z domácí lékárničky“ bez konzultace s lékařem. A pro zdravotníky jde o další důkaz, že racionální preskripce antibiotik není jen odborné doporučení, ale zásadní krok k ochraně veřejného zdraví v následujících desetiletích.
