Tento typ zažívacích potíží patří k nejčastějším komplikacím na dovolené. Turisté si ho často přivezou z oblíbených destinací v Asii, Africe či Latinské Americe, ale problém se nevyhýbá ani evropským letoviskům, zejména tam, kde není dostatečně kontrolovaná hygiena při přípravě jídel.
Jak se projevuje a kdy udeří
Cestovatelský průjem je infekční onemocnění trávicího traktu, které může postihnout i zcela zdravého člověka. Typicky se projevuje častým řídkým až vodnatým průjmem, nevolností, zvracením, bolestmi břicha ve formě křečí a někdy i zvýšenou teplotou či horečkou. U někoho trvají potíže jen jeden den, jiného vyřadí z provozu na několik dní.
První příznaky se obvykle objevují za dva až tři dny po příjezdu do cílové země, ale mohou nastoupit i rychleji – už několik hodin po rizikovém jídle. Není výjimkou, že se problémy projeví až po návratu domů, kdy už si cestovatel ani přesně nevybaví, co mohlo být spouštěčem.
„Riziko je nejvyšší při konzumaci syrových nebo nedostatečně tepelně upravených potravin, nepasterizovaných mléčných výrobků, mořských plodů a vody z vodovodu. Obzvláště rizikové bývají pouliční stánky s jídlem,“ uvádějí odborníci.
Neviditelní viníci: bakterie, viry a paraziti
Co se skrývá v jídle a pití
Ve většině případů jsou původci bakterie, jako například Escherichia coli, Shigella, Salmonella či Campylobacter. Méně často jsou příčinou viry (například rotaviry) nebo paraziti (například Giardia). Tito původci onemocnění se do těla dostávají nejčastěji ústy – prostřednictvím kontaminovaných potravin, nápojů nebo špinavých rukou.
Bakterie a další původci onemocnění se množí zejména v prostředí, kde nejsou dodržovány hygienické standardy. Problémem může být nedostatečně tepelně upravené maso, syrová zelenina omývaná kontaminovanou vodou, led vyrobený z nepitné vody i oblíbené koktejly podávané na pláži.
Nákaza ale nemusí přijít jen z talíře. Infekce se může šířit i nepřímo – přes kontaminované povrchy, kterých se během dne dotýkáme: kliky dveří, madla v dopravě, mobilní telefony, dětské hračky nebo hotelové ovladače. Stačí pak nedostatečně umyté ruce a původci onemocnění se snadno dostanou do úst.
První pomoc: co dělat, když vás „to“ chytne
Hydratace je základ přežití dovolené
Při mírnějším průběhu si většina cestovatelů dokáže pomoci sama, bez nutnosti okamžitého zásahu lékaře. Největším rizikem není samotný průjem, ale dehydratace, tedy ztráta tekutin a minerálů z těla.
Základem je proto dostatečný příjem tekutin – ideálně 2 až 3 litry denně. Vhodné jsou především rehydratační roztoky z lékárny, slabý černý nebo heřmánkový čaj, případně vývary. Sladké limonády a alkohol situaci naopak zhoršují.
Během prvních 24 hodin se doporučuje omezit pevnou stravu, aby se trávicí trakt zbytečně nezatěžoval. Jakmile se stav mírně zlepší, je možné zařadit lehce stravitelná jídla: vařenou rýži, suchary, krekry nebo toastový chléb. Až po 2–3 dnech je vhodné postupně přecházet na běžnou stravu a opatrně přidávat čerstvé ovoce a zeleninu.
Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce
Podle lékárníků by v cestovní lékárničce nemělo chybět několik klíčových přípravků, které mohou rozhodnout o tom, zda dovolenou strávíte na pláži, nebo na toaletě:
• rehydratační roztoky
• léky proti průjmu (například s obsahem loperamidu – používat s rozvahou a spíše krátkodobě)
• probiotika – ideálně taková, která odolají vyšším teplotám a kyselému prostředí žaludku
• léky proti nevolnosti a zvracení
• případně antimikrobiální přípravky, pokud je před cestou doporučí lékař
„Při závažných nebo přetrvávajících příznacích je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc, zejména pokud jde o děti, starší osoby nebo osoby s oslabenou imunitou,“ upozorňují zdravotníci.
Kdy už nejde jen o „běžný“ průjem
Vyhledat lékaře je nutné vždy, když se objeví krev ve stolici, vysoká horečka, silné bolesti břicha, známky výrazné dehydratace (sucho v ústech, malý objem moči, točení hlavy) nebo pokud se stav nelepší ani po několika dnech domácí léčby.
Zvlášť opatrní by měli být rodiče malých dětí, senioři a lidé s chronickými onemocněními či oslabenou imunitou. U těchto skupin se komplikace mohou rozvinout mnohem rychleji a průběh bývá závažnější.
Prevence: jak nechat průjem doma a užít si dovolenou
Hygiena na prvním místě
Základem prevence je důsledná hygiena. Časté a pečlivé mytí rukou mýdlem a vodou, případně použití dezinfekčního gelu, by mělo být samozřejmostí před jídlem, po použití toalety i po návratu z pláže nebo výletu.
Důležitá je také opatrnost při výběru nápojů a jídel. Odborníci doporučují:
• pít pouze balenou vodu a neotvírat lahve, které nejsou zajištěné uzávěrem
• vyhýbat se ledu v nápojích, pokud není jistota, že je z pitné vody
• preferovat dobře tepelně upravená jídla servírovaná horká
• být obezřetný u pouličních stánků, kde není jasné, jak se s potravinami zachází
• dávat pozor na syrové saláty, nepasterizované mléčné výrobky a mořské plody
Připravený cestovatel netráví dovolenou na toaletě
Vyplatí se cestovat s vlastní lékárničkou a základními znalostmi první pomoci při zažívacích potížích. Informace o hygienických standardech v cílové destinaci, doporučeném očkování a rizicích konkrétní oblasti mohou výrazně snížit šanci, že vás cestovatelský průjem vůbec postihne.
I když cestovatelský průjem ve většině případů nepředstavuje život ohrožující stav, dokáže zkazit několik drahocenných dnů dovolené. Opatrnost při jídle a pití, důsledná hygiena a včasná reakce při prvních příznacích jsou nejúčinnější cestou, jak si užít cesty bez nepříjemných zastávek na toaletě.
