reklama
V útulném brněnském bytě, kde po generace voní domácí buchty a visí staré rodinné fotografie, se odehrál příběh, který zanechal hlubokou jizvu na srdci matky i babičky. Moje pětadvacetiletá dcera Eva se rozhodla vdávat. Zasnoubení jsme přijali s nadšením a pustili se do příprav. Šaty, hostina, výzdoba — vše bylo zařízeno s pečlivostí a vkusem. Jen jeden jediný detail roztrhl naši rodinu na kusy: pozvání pro babičku.
Má maminka letos oslavila osmdesáté narozeniny. Stáří na ní zanechalo stopy — pomalejší krok, slabší zrak, vrásčitá tvář a její oblíbený vybledlý svetr, který nosí roky. Když jsem se Evy zeptala, zda babička dostala pozvánku, její tvář ztuhla.
Pokračujte ve čtení článku na další straně níže.
