Vánoce v troskách a ozvěny minulosti
Letošní Štědrý den se do ukrajinských dějin zapíše černým písmem. Masivní vlna ruských raket, která zasáhla energetickou infrastrukturu i obytné čtvrti, si vyžádala desítky obětí. Tento brutální akt agrese přišel v momentě, kdy historici a analytici studují čerstvě zveřejněné přepisy rozhovorů mezi Kremlem a Bílým domem z počátku milénia.
Z těchto dokumentů vyplývá, že Putin nikdy neuznal suverenitu postsovětských republik. Pro něj nebyl rozpad SSSR osvobozením národů, ale „geopolitickou katastrofou“ a historickou krádeží ruského území.
Ukrajina jako „dar“ od komunistů
V přepisu z roku 2001 Putin Bushovi otevřeně řekl, že Rusko se „dobrovolně vzdalo“ území, která mu historicky patří.
„Rusové se vzdali Ukrajiny, která byla po staletí součástí Ruska. Vzdali se Kazachstánu i Kavkazu. Je těžké si to vůbec představit, a udělali to jen straničtí šéfové v Moskvě,“ prohlásil tehdy Putin.
Tato rétorika dokazuje, že Putinův narativ o „historickém Rusku“ není novodobým výmyslem pro potřeby propagandy po roce 2014, ale jeho hlubokým vnitřním přesvědčením od samého počátku jeho vlády. Podle něj byla nezávislost Ukrajiny pouze projevem „dobré vůle“ Moskvy, kterou lze kdykoliv vzít zp
Imperiální hlad: Kdo je na seznamu dál?
Analýza Atlantické rady, která pracuje s těmito odtajněnými daty, varuje před nebezpečným precedentem. Pokud Putin operuje s mapou Ruského impéria z doby jeho největšího rozmachu, Ukrajina je pouze první kostkou v dominu. Mezi potenciální cíle jeho „nápravy historických chyb“ patří:
- Státy NATO: Polsko, Finsko a Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko).
- Kavkaz a Střední Asie: Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán a Kazachstán.
- Moldavsko a Bělorusko: Kde proces pohlcování již v různé intenzitě probíhá.
Iluze míru a realita diktatury
Mnohé západní země dlouhá léta věřily, že Putina lze „uklidit“ územními ústupky. Laurie Bristowová, bývalá britská velvyslankyně v Rusku, však po zveřejnění těchto dokumentů varuje: „Představa, že by se Putin zastavil po získání Krymu nebo Donbasu, byla vždy fantazií. Jeho cílem je totální kontrola a revize výsledků studené války.“
Putin v rozhovorech s Bushem také přiznal, proč sází na nacionalismus. Uvedl, že lidé v Rusku se cítí „podvedeni“ svobodou, kterou neumí využít, a že elity jsou zklamané ze ztráty velmocenského postavení. Tuto frustraci využil k vybudování režimu, který svou existenci ospravedlňuje válkou.
Závěr: Válka, která neskončí u jednacího stolu
Dnešní raketové údery na ukrajinská města během vánočních svátků jsou přímým důsledkem ideologie, kterou Putin formuloval už před 24 lety. Odtajněné dokumenty jsou jasným vzkazem pro současné lídry: s člověkem, který považuje sousední státy za svůj „majetek“, nelze uzavřít trvalý mír založený na kompromisech.
Ukrajina dnes nebojuje jen za své přežití, ale za zastavení vize světa, kde si silnější stát může nárokovat práva na své sousedy jen proto, že mu kdysi v historii patřili.
