Jednoho dne mu přišla zpráva, že stav jeho matky se dramaticky zhoršil. Lékaři varovali, že jí zbývá jen málo času. Syn se okamžitě vydal na cestu.
Matčina poslední přání
Když dorazil k matčině lůžku, sklonil se k ní a zeptal se:
„Mami, je něco, co pro tebe můžu udělat?“
Matka se mu zadívala do očí a šeptavým hlasem odpověděla, že má několik přání. Syn okamžitě slíbil, že jí splní vše, co bude v jeho silách.
„Potřebovala bych nové větráky,“ začala matka. „Ty staré už téměř nefungují a často jsem měla pocit, že se tu udusím.“
„A kdybys mohl vyměnit ledničku… Často jsem šla spát hladová, protože jídlo bylo zkažené.“
Syn byl jejími slovy ohromen. Nemohl uvěřit, že takové věci matku trápily, a přesto mu o nich nikdy neřekla. Smutně se zeptal:
„Proč jsi mi to neřekla dřív?“
Nezapomenutelné poselství
Matka se na něj znovu podívala a s posledními silami pronesla:
„Věděla jsem, že brzy zemřu. Ale myslím na tebe, synku… Když tě jednou tvoje děti už také nebudou chtít mít u sebe, přivedou tě sem. A tehdy si vzpomeneš, jaké to je. Co dáváš, to se ti vrátí. Nezapomeň na to.“
Synova duše se zlomila. Uvědomil si, že zradil nejen svou matku, ale i hodnoty, které ho učila. Lítost, která ho přemohla, byla nekonečná.
Ponaučení pro všechny
Nikdy bychom neměli zapomínat, že naši rodiče nám dali celý svůj život. Je naší povinností jim v jejich stáří vrátit alespoň kousek té lásky, kterou nám věnovali.
Sdílejte tento příběh se svými blízkými a připomeňte jim, jak hluboká a nezištná je mateřská láska. Nikdo si nezaslouží být v posledních chvílích života sám a zapomenutý.
